dnes je 19.5.2019
Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Archiv aktualit ze Sbírky zákonů

15.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1.1 Archiv aktualit ze Sbírky zákonů

Mgr. Jan Břeň

PŘEHLED OD ČÁSTKY 149/2018 DO ČÁSTKY 11/2019

Částka 149 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. prosince 2018

Vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

Tato vyhláška upravuje podrobnosti o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

Oblastní plán rozvoje lesů (dále jen „oblastní plán”) stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření. Oblastní plán je podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Hranice přírodních lesních oblastí jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Oblastní plán se zpracovává na období 20 let. V odůvodněných případech je možné oblastní plán zpracovat na kratší období, avšak nejméně na období 5 let.

Oblastní plán obsahuje

  • zjištění funkčního potenciálu lesů dané přírodní lesní oblasti pro funkci produkční a funkce mimoprodukční (dále jen „funkce lesa”),

  • přehled požadavků na plnění funkcí lesa a informace o kategorizaci lesů,

  • přehled překryvu účelovosti lesů a funkcí lesa,

  • rozbor přírodních podmínek včetně lesnického typologického klasifikačního systému (dále jen „typologický systém”) a způsobu zařazování pozemků do typologického systému,

  • rozbor ohrožení lesů škodlivými činiteli,

  • údaje o stavu lesů a rozbor hospodaření vycházející z lesních hospodářských plánů, lesních hospodářských osnov a lesní hospodářské evidence, včetně historického vývoje hospodaření a z výstupů inventarizace lesů,

  • přehled o přirozených nebo umělých zdrojích požární vody, které jsou dostupné a přístupné pro požární techniku k čerpání vody pro hašení lesních požárů,

  • základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory,

  • návrh dlouhodobých opatření ochrany lesů,

  • návrh využití geograficky nepůvodních dřevin a

  • návrh řešení dopravního zpřístupnění lesů, vyžadují-li to místní podmínky.

Účinnost od 1. ledna 2019

Částka 151 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. prosince 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 302/2018 Sb., o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva města

Ministr vnitra vyhlásil na den 30. března 2019 opakované volby do Zastupitelstva města Strakonice (okres Strakonice).

Částka 155 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. prosince 2018

Vyhláška č. 314/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tato vyhláška zrušila pověření obce Těšetice v Olomouckém kraji matriční působností.

Účinnost od 1. ledna 2019

Vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet pro hluk vytvářený silniční, železniční a leteckou dopravou a hluk pocházející ze zařízení upravených zákonem o integrované prevenci, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů, podrobnosti ke způsobu informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánů a účasti veřejnosti na ní a o vypracovaných akčních plánech.

Strategické hlukové mapy zpřístupňuje Ministerstvo zdravotnictví veřejnosti na svých internetových stránkách ve formě otevřených dat. Ministerstvo dopravy a krajské úřady zpřístupňují návrhy akčních plánů a již pořízené akční plány na svých internetových stránkách.

Účinnost od 20. prosince 2018

Částka 157 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. prosince 2018

Nařízení vlády č. 321/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku”) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 3,4 %.

Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna 2019.

Účinnost od 1. ledna 2019

Částka 160 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 330/2018 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 30. března 2019 nové volby do Zastupitelstva obce Otradov (okres Chrudim), Petrovice (okres Bruntál), Přeštěnice (okres Písek), Skršín (okres Most) a Slezské Pavlovice (okres Bruntál).

Částka 161 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2018

Vyhláška č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 ZP činí nejméně u osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč.

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci, jehož zaměstnavatelem je např. stát nebo územní samosprávný celek, stravné podle § 176 odst. 1 ve výši

  • 82 Kč až 97 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

  • 124 Kč až 150 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

  • 195 Kč až 233 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí (tj. jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty níže uvedenou)

  • 33,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,

  • 37,10 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,

  • 33,60 Kč u motorové nafty.

Účinnost od 1. ledna 2019

Vyhláška č. 334/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy), ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky o kontaktních místech veřejné správy doplnila stávající kontaktní místa veřejné správy nově o Obecní úřad Horní Meziříčko (Jihočeský kraj) a Úřad městské části Brno-Nový Lískovec (Jihomoravský kraj). Ze zastupitelských úřadů se novými kontaktními místy veřejné správy staly velvyslanectví v Bělehradě, velvyslanectví v Kišiněvu, velvyslanectví v Tokiu a generální konzulát v Šanghaji.

Účinnost od 1. ledna 2019

Částka 163 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2018

Zákon č. 336/2018 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2019

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2019 (dále jen „státní rozpočet”) se stanoví částkou 1 465 359 071 851 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 505 359 071 851 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 40 000 000 000 Kč.

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 317 332 700 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 9 438 270 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 075 508 600 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu.

Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. Například financování veřejného opatrovnictví se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (podle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 občanského zákoníku – špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami.

Toto financování se ale netýká

  • procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání,

  • ustanovení obce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti podle § 58 občanského zákoníku,

  • procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (podle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví,

  • opatrovnictví, kdy se obec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona podle § 468 občanského zákoníku [jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka)].

Obce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2019 je 31. březen 2018. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcím zjištěné skutečnosti verifikovat.

Výše zmíněné paušální platby byla pro rok 2019 stanovena ve výši 29 000 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcích.

Obcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců.

Účinnost od 1. ledna 2019

Částka 1 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. ledna 2019

Nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby

Obory státní služby jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení (počet oborů státní služby se redukoval ze stávajících 79 na 63).

Účinnost od 1. července 2019

Částka 4 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. ledna 2019

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 9/2019 Sb., o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu

Podle čl. 63 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, § 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a na základě rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 22. května 2018, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, vyhlásil prezident republiky volby do Evropského parlamentu a stanovil dny jejich konání na pátek 24. května 2019 a sobotu 25. května 2019.

Částka 7 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. ledna 2019

Nález Ústavního soudu ze dne 27. listopadu 2018, sp. zn. Pl. ÚS 41/17, o návrhu skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení vybraných ustanovení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jakož i vybraných ustanovení zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 16/2019 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

I. Ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) a § 172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

II. Ustanovení § 46a odst. 9 a § 73 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Vybrané právní věty nálezu:

Ve správním řízení o žádosti cizince o povolení k pobytu přezkoumává správní orgán, zda je cizinec skutečně rodinným příslušníkem občana ČR; zjišťuje tedy též existenci faktické rodinné vazby. Primární ochrana základních práv cizince má být realizována v rámci tohoto správního řízení. Ustanovení § 169r odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců však zákonným příkazem k zastavení řízení tuto ochranu odnímá a brání tak nejen pokračování správního řízení, ale i následnému přístupu k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Jde současně o soud, jenž je podle čl. 36 odst. 2 Listiny oprávněn přezkoumat zákonnost správního rozhodnutí, jestliže žadatel tvrdí, že jím byl na svých právech zkrácen.

Přístup k soudu se uskutečňuje předložením věci soudu a po řádném průběhu řízení rozhodnutím o věci samé. Dochází-li však v průběhu řízení k jeho zastavení, pak – jakkoli se tak děje na základě natolik významné skutečnosti, jakou je ukončení detence – není ani právo na konečné rozhodnutí o věci naplněno. Vzniklý procesní stav je z hlediska ústavní kontroly při srovnání všech čtyř napadených ustanovení pozoruhodný: zatímco v případě zastavení správního řízení o žádosti cizince – rodinného příslušníka občana ČR nelze dosáhnout cíle jeho žádosti spočívajícího v povolení (trvalého nebo přechodného) pobytu, zastavením soudního přezkumu správního rozhodnutí o zajištění je cíle žaloby proti tomuto rozhodnutí prima facie („fakticky”) dosaženo, neboť správním orgánem bylo již ukončeno omezení osobní svobody. Přesto navrhovatelé plédují za „přesah” oproti momentu rozhodnému pro zákonodárce, tedy za pokračování ve správním přezkumu i po ukončení detence. Kladná odpověď Ústavního soudu na argumentaci navrhovatelů zde vychází z lidskoprávní úpravy i judikatury a je vedena dvěma podstatnými důvody. První z nich spočívá v samotném omezení (zbavení) osobní svobody, jež je principiálně natolik citelným zásahem do tělesné a duševní integrity, že přezkum zákonnosti takového omezení musí být, a to i z hlediska společenské kontroly tohoto druhu zásahů do základních práv a svobod, v úplnosti proveden. Druhý důvod se opírá o nezbytnost zachování možnosti osoby držené v detenci požadovat, v případě soudního rozhodnutí o nezákonnosti omezení osobní svobody, odškodnění proti státu. Zastavení řízení podle všech tří napadených ustanovení je bezprostřední překážkou realizace obou důvodů.

Částka 8 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 24. ledna 2019

Nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 2018, sp. zn. Pl. ÚS 42/18, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města (publikovaný pod č. 19/2019 Sb.)

Ústavní soud rozhodl následovně:

Ustanovení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věty nálezu:

I. Pro posouzení, zda zákaz sezení, stanovený vyhláškou Statutárního města Mostu, lze podřadit pod zákonem stanovenou působnost pro vydávání obecně závazných vyhlášek podle § 10 písm. a) a c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích”), je rozhodné, že všechna zákonná vymezení působnosti obce pro vydání obecně závazné vyhlášky předpokládají, že na jejich základě stanovená povinnost, resp. zákaz, bude sledovat jimi vymezený účel [srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 34/15 (245/2017 Sb.)].

II. Ze zákazu sezení na všech jiných, než napadenými ustanoveními povolených místech (místa k tomu určená svou povahou nebo se souhlasem vlastníka veřejného prostranství, resp. pozemku), nacházejících se na veškerém veřejném prostranství obce, nelze žádný takový účel dovodit, a to s ohledem na uvedený rozsah tohoto zákazu [srov. nález ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 47/06 (N 127/53 SbNU 597; 250/2009 Sb.)]. Zakázané sezení na všech těchto ostatních než vyhrazených místech nemůže být samo o sobě místní záležitostí veřejného pořádku § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, která by mohla veřejný pořádek narušit; k tomu by bylo třeba nastoupení dalšího kvalifikovaného jednání. Z předmětného zákazu sezení nelze dovodit ani účel vymezený v § 10 písm. c) zákona o obcích, neboť nejde např. o zákaz sezení jen na vybraných travnatých plochách v obci, kterým by byla alespoň implicitně sledována ochrana veřejné zeleně a bylo by tak možné z takového zákazu dovodit jeho podřaditelnost pod zákonem stanovenou působnost podle § 10 písm. c) zákona o obcích.

Částka 9 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 24. ledna 2019

Vyhláška č. 20/2019 Sb., o vydání pamětní bankovky po 100 Kč vzoru 2019 ke 100. výročí budování československé měny

Dnem 31. ledna 2019 se ke 100. výročí budování československé měny vydává pamětní bankovka po 100 Kč vzoru 2019 (dále jen „bankovka”). Na líci bankovky je v levé části tiskového obrazce portrét prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Na rubu bankovky je uprostřed tiskového obrazce vytištěna alegorická hlava Republiky s náznakem frygické čapky z průčelí budovy Státní tiskárny cenin v Praze. Vlevo od portrétu je vytištěno průčelí tzv. Schebkova paláce v Praze, někdejšího sídla Bankovního úřadu ministerstva financí a Národní banky Československé. Při dolním a pravém okraji tiskového obrazce jsou zvlněné rastrové pásy s opakujícím se pozitivním a negativním mikrotextem se jmény představitelů centrální banky v letech 1919 až 2019.

Účinnost od 31. ledna 2019

Vyhláška č. 21/2019 Sb., o vydání zlaté 100 000 000 Kč mince ke 100 letům česko-slovenské koruny

Dnem 31. ledna 2019 se vydává zlatá mince v nominální hodnotě 100 000 000 Kč ke 100 letům česko-slovenské koruny (dále jen „mince”). Mince se vyrábí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 130 kg, její průměr 535 mm a síla 48 mm.

Na lícní straně mince je uprostřed mincovního pole ztvárněno logo České národní banky „ČNB”, které částečně překrývá zobrazení kolku hodnoty 1 K z roku 1919.

Účinnost od 31. ledna 2019

Částka 11 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. února 2019

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 25/2019 Sb., o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky

Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, vyhlásil prezident republiky doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 24 a stanovil dny jejich konání na pátek 5. dubna 2019 a sobotu 6. dubna 2019. Volební obvod č. 24 má sídlo v Praze 9 a zahrnuje území městské části Praha 9, s výjimkou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín, části k. ú. Malešice ležícími na území městské části Praha 9. Dále zahrnuje území městských částí Praha 14, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice a Praha-Vinoř.

PŘEHLED OD ČÁSTKY 129/2018 DO ČÁSTKY 145/2018

Částka 129 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. listopadu 2018

Vyhláška č. 256/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 354/2015 Sb.

Tato novela vyhlášky např. stanoví, že katastrální úřad vyhotoví na žádost kopie z částí katastrálního operátu, které nejsou vedeny v elektronické podobě, s výjimkou sbírky listin katastru. Kopie se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 2 k této vyhlášce. Pokud jsou územním samosprávným celkům poskytovány bezúplatně podle § 55 odst. 5 KTZ kopie mapového listu katastrální mapy vedené na plastové fólii, jsou poskytovány bezúplatně nejvýše jednou za kalendářní rok, a to jen pokud obsahují změny oproti naposled poskytnuté kopii nebo rastrovým datům katastrální mapy poskytnutým podle § 15. Kopie mapového listu jsou poskytovány z obvodu územní působnosti příslušného územního samosprávného celku.

Katastrální úřad vyhotoví na žádost výstupy údajů z katastru a kopie dokumentů z částí katastrálního operátu, které jsou vedeny v elektronické podobě. Katastrální úřad vyhotovuje výstupy takového obsahu a uspořádání, které umožňuje informační systém katastru nemovitostí. Tyto výstupy neobsahují informaci o tom, zda byla u nemovitostí, kterých se výstup týká, vyznačena plomba. Výstupy a kopie se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Účinnost od 1. ledna 2019 (s výjimkami)

Částka 131 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. listopadu 2018

Sdělení Ústavního soudu ze dne 16. října 2018, sp. zn. Pl. ÚS-st. 48/18 (publikované pod č. 260/2018 Sb.)

Plénum Ústavního soudu přijalo toto stanovisko:

I. Právo každého z podílových spoluvlastníků užívat společnou věc je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků užívat společnou věc podle velikosti podílu.

II. Užívá-li podílový spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, zasahuje do práva vlastnit majetek ostatních spoluvlastníků chráněného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzniká mu na jejich úkor bezdůvodné obohacení.

Částka 132 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. listopadu 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 25. září 2018, sp. zn. Pl. ÚS 18/17, o návrhu skupiny senátorů Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, in eventum na zrušení ustanovení § 15, § 15a, § 15b, § 15c, § 15d, § 16, § 16a, § 16b, § 16c, § 16d, § 17, § 18, § 18a, § 19, § 20, § 22, § 22a, § 23 a § 61 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb.(publikovaný pod č. 261/2018 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Právní věty nálezu: Existence národních parků a pravidel, jak se v nich chovat, je otázka politicko-odborně-ekologická. Jde o ideový střet (zejména) tzv. environmentalistů s podnikateli, vlastníky nemovitostí a zástupci územních samospráv, který má být řešen v zákonodárném sboru, nikoliv u Ústavního soudu. Napadená zákonná úprava národních parků je přiměřená a vhodně vyvažuje střet práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, svobody pohybu podle čl. 14 Listiny a práva na samosprávu dle čl. 101 Ústavy na straně jedné a práva na příznivé životní prostředí, rovněž zakotveného na ústavní úrovni článkem 35 Listiny, doprovázeného pozitivním závazkem státu dbát o ochranu přírodního bohatství podle čl. 7 Ústavy.

Částka 133 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. listopadu 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 262/2018 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. března 2019 nové volby do Zastupitelstva obce Tis (okres Havlíčkův Brod).

Částka 135 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. listopadu 2018

Vyhláška č. 265/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky mění seznam obecních úřadů, které provádějí vidimaci (tj. ověřování shody opisu nebo kopie s listinou) a legalizaci (tj. ověřování pravosti podpisu). Nově bude vidimaci a legalizaci provádět skupina 17 obcí a naopak u jedné obce dochází ke zrušení této působnosti.

Účinnost od 1. ledna 2019

Sdělení Ministerstva vnitra č. 266/2018 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. března 2019 nové volby do Zastupitelstva obce Hruška (okres Prostějov), Kněžičky (okres Nymburk), Konojedy (okres Praha-východ), Lužice (okres Olomouc), Mešno (okres Rokycany), Modřovice (okres Příbram), Narysov (okres Příbram), Nezdice (okres Plzeň-jih), Pašinka (okres Kolín), Rodná (okres Tábor), Skřípov (okres Prostějov) a Ždírec (okres Česká Lípa).

Sdělení Ministerstva vnitra č. 267/2018 Sb., o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 26. ledna 2019 opakované hlasování do Zastupitelstva obce Bořetín (okres Pelhřimov) a Chlístovice – okrsek č. 1 (okres Kutná Hora).

Částka 138 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 276/2018 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. března 2019 nové volby do Zastupitelstva obce Borušov (okres Svitavy), Hora Sv. Šebestiána (okres Chomutov), Krasov (okres Bruntál), Lhotka nad Labem (okres Litoměřice), Malšín (okres Český Krumlov), Onomyšl (okres Kutná Hora), Rudná pod Pradědem (okres Bruntál), Vrbice (okres Karlovy Vary) a Všehrdy (okres Chomutov).

Částka 143 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. prosince 2018

Zákon č. 285/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich stanoví, že správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku.

Účinnost od 1. ledna 2019

Zákon č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Novela trestního zákoníku např. stanoví, že nástrojem trestné činnosti se rozumí věc, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu, včetně plodů a užitků. Výnosem z trestné činnosti se rozumí jakákoli ekonomická výhoda pocházející z trestného činu. Bezprostředním výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, včetně plodů a užitků. Novela trestního zákoníku dále mj. zavádí v § 347a zákona č. 40/2009 Sb. nový trestný čin maření spravedlnosti, jehož skutková podstata spočívá v předložení věcného nebo listinného důkazního prostředku, který má podstatný význam pro rozhodnutí, o kterém pachatel ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, anebo pachatel padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý, a to pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo v takovém řízení.

Účinnost od 1. února 2019

Částka 144 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. prosince 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 289/2018 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 16. března 2019 nové volby do Zastupitelstva obce Bezkov (okres Znojmo), Bohunice (okres Prachatice), Černovice (okres Chomutov), Kunkovice (okres Kroměříž), Nelepeč-Žernůvka (okres Brno-venkov), Přelíc (okres Kladno), Trnová (okres Praha-západ), Újezdeček (okres Teplice) a Vrbice (okres Jičín).

Částka 145 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. prosince 2018

Nařízení vlády č. 290/2018 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem zahraničních věcí

Toto nařízení upravuje ocenění udělovaná Ministerstvem zahraničních věcí a podmínky pro jejich udělování. Ministerstvo zahraničních věcí může udělovat tato ocenění:

  • Medaili ministra zahraničních věcí „Za zásluhy o diplomacii” (dále jen „medaile ministra”),

  • Cenu Gratias agit (dále jen „cena”).

Medaile ministra se uděluje fyzické nebo právnické osobě za zásluhy o rozvoj diplomacie a zahraničních vztahů České republiky. Fyzické osobě lze medaili ministra udělit též in memoriam. Cena se uděluje fyzické nebo právnické osobě za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Fyzické osobě lze cenu udělit též in memoriam.

Návrh na udělení ocenění se předkládá Ministerstvu zahraničních věcí. V zahraničí tak lze učinit prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky. Návrh na udělení ocenění lze podat do 31. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku udělení ocenění.

Slavnostní předání ocenění se koná zpravidla jedenkrát v kalendářním roce.

Účinnost od 15. prosince 2018

PŘEHLED OD ČÁSTKY 111/2018 DO ČÁSTKY 124/2018

Částka 111 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. října 2018

Vyhláška č. 222/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

Tato velmi stručná novela vyhlášky o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků vypouští správní činnosti spočívající v interním auditu; tj. dochází ke zrušení povinnosti interních auditorů prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro správní činnost při finančním hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu.

Důvody pro výše uvedenou právní úpravu jsou následující. Podle § 28 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje interní audit uvnitř orgánu veřejné správy funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur. Funkční nezávislost interního auditora a jeho organizační oddělení od řídících výkonných struktur v orgánech veřejné správy zajišťuje zákonem stanovená povinnost podřídit útvar interního auditu nebo samostatného interního auditora přímo pod vedoucího orgánu veřejné správy.

V případě obce musí být útvar interního auditu nebo interní auditor podle § 29 odst. 1 zákona o finanční kontrole přímo podřízen starostovi (v případě kraje řediteli krajského úřadu a v hlavním městě Praze řediteli Magistrátu hlavního města Prahy), přičemž zákon o finanční kontrole nestanoví, zda osoby vykonávající činnost interního auditu musí být u územních samosprávných celků zařazeny do úřadu územního samosprávného celku či nikoliv. Pro výkon činnosti interního auditora přitom není podle Ministerstva financí, které je věcným gestorem zákona o finanční kontrole, podstatné, zda je či není úředníkem podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V praxi územních samosprávných celků je přitom běžné jak zařazení interního auditora do úřadu územního samosprávného celku, tak zařazení mimo strukturu úřadu. Za této situace proto není důvodné, aby předpokladem pro výkon činnosti interního auditora bylo prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle vyhlášky o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků.

Účinnost od 1. listopadu 2018

Vyhláška č. 224/2018 Sb., o vydání pamětní zlaté mince po 10 000 Kč ke 100. výročí vzniku Československa

Dnem 23. října 2018 se vydává pamětní zlatá mince po 10 000 Kč ke 100. výročí vzniku Československa.

Na lícní straně mince je ztvárněno návrší s lípou. Koruna lipového stromu je překryta štíty s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Uvnitř návrší se nachází označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10 000 Kč”. Po obvodu mince je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA” umístěný v dvouřádkovém perlovci. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č” a „M”, je při pravém okraji mince za slovem „ČESKÁ”.

Na rubové straně mince je v horní části mincovního pole vyobrazen velký znak Československé republiky. Pod znakem se nacházejí faksimile podpisů Edvarda Beneše, T. G. Masaryka a M. R. Štefánika. V dolní části mincovního pole je ztvárněno návrší s lipovou sazenicí. Uvnitř návrší jsou letopočty „1918” a „2018”. Po obvodu mince je v opisu text „VZNIK ČESKOSLOVENSKA” umístěný v dvouřádkovém perlovci. Za slovem „VZNIK” jsou v rámečku iniciály autora mince akademického malíře Vladimíra Pavlici, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V” a „P”.

Účinnost od 23. října 2018

Částka 114 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. října 2018

Vyhláška č. 228/2018 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2018 I

Dnem 24. října 2018 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2018 I (dále jen „dvacetikoruna”).

Na rubové straně dvacetikoruny je portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Po obvodu dvacetikoruny je v uzavřeném opisu zleva letopočet „1850”, text „T. G. MASARYK”, letopočet „1937” a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 Kč”. Všechny části opisu jsou od sebe odděleny tečkami. Autorem návrhu dvacetikoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména, přes sebe položená písmena „V” a „O”, jsou umístěny pod zkratkou peněžní jednotky.

Účinnost od 24. října 2018

Vyhláška č. 229/2018 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2018 II

Dnem 24. října 2018 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2018 II (dále jen „dvacetikoruna”).

Na rubové straně dvacetikoruny je portrét Milana Rastislava Štefánika. Po obvodu dvacetikoruny je v uzavřeném opisu zleva letopočet „1880”, text „M. R. ŠTEFÁNIK”, letopočet „1919” a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 Kč”.

Účinnost od 24. října 2018

Vyhláška č. 230/2018 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2018 III

Dnem 24. října 2018 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2018 III (dále jen „dvacetikoruna”).

Na rubové straně dvacetikoruny je portrét Edvarda Beneše. Po obvodu dvacetikoruny je v uzavřeném opisu zleva letopočet „1884”, text „EDVARD BENEŠ”, letopočet „1948” a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 Kč”.

Účinnost od 24. října 2018

Částka 118 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. října 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 11. září 2018, sp. zn. Pl. ÚS 24/17, o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 235/2018 Sb.)

Plénum Ústavního soudu vyhovělo návrhu Nejvyššího správního soudu a zrušilo uplynutím dne 30. 6. 2019 ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. Návrh na zrušení předmětného ustanovení podal Nejvyšší správní soud v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobkyně, která byla propuštěna ze služebního poměru ředitelem Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy z důvodu provozování podnikatelské činnosti (vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je žalobkyně členkou), čímž mělo dojít k porušení napadeného ustanovení zákona o služebním poměru, které zní: „Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů.”. Uvedené zákonné výjimky ze zákazu na žalobkyni nedopadají, v řízení tak šlo o spor o aplikaci výjimky stanovené nikoliv zákonem, ale pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky ze dne 28. 3. 2013, podle jehož čl. 1 odst. 1 písm. f) se zákaz výdělečné činnosti podle § 48 odst. 2 zákona o služebním poměru nevztahuje na správu vlastního majetku. Ředitel Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy i Městský soud v Praze shodně dospěli k závěru, že v případě žalobkyně o správu vlastního majetku nejde. Zákaz jiné výdělečné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů zakotvené v uvedeném ustanovení je podle Ústavního soudu omezením základního práva na svobodnou volbu povolání, práva podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod, přičemž však takové omezení je možné pouze zákonem, nikoliv interním aktem. Na posouzení ústavnosti napadeného ustanovení nic nemění skutečnost, že tyto výjimky aktuálně v interních aktech obsaženy jsou, protože Ústavní soud neposuzoval rozsah či přiměřenost těchto výjimek, ale způsob jejich zákonného zakotvení. Ústavní soud uvedl, že tato situace je analogická té, kterou se zabýval při posuzování zmocňovacích ustanovení v zákonu o elektronické evidenci tržeb. Pokud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 26/16 shledal Ústavní soud protiústavním zákonné zmocnění pro nařízení vlády z důvodu příliš obecných a nedostatečným mezí, resp. kritérií umožňujících vládě stanovovat výjimky z povinnosti elektronické evidence tržeb, tím spíše nemůže z ústavního pohledu obstát jako ústavně souladné zmocnění, které neobsahuje kritéria vůbec žádná. Napadená právní úprava nikterak nezaručovala, že pro všechny případy, které jsou svou podstatou obdobné, budou meze práva podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod stanoveny taktéž obdobně. Např. jednotliví ředitelé bezpečnostních sborů dosud mohou stanovit výjimky odlišně, aniž by pro danou odlišnost existoval mezi jednotlivými bezpečnostními sbory jakýkoli rozumný důvod. Tudíž i z hlediska zachování rovnosti v právech, resp. zákazu svévole (čl. 1 Listiny základních práv a svobod) je nezbytné, aby byla dodržena výhrada zákona při omezování základních práv. V mezidobí od vyhlášení předmětného nálezu až do doby účinnosti nové právní úpravy pak jsou správní soudy sice formálně povinny aplikovat napadené ustanovení jakožto platnou součást právního řádu, zároveň jsou však povinny s ohledem na čl. 4 Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům účastníků řízení, a nacházet spravedlivou rovnováhu mezi zájmem na řádném výkonu služby v bezpečnostních sborech, na straně jedné, a právy příslušníků bezpečnostních sborů, která jsou zrušenou právní úpravou omezována, na straně druhé. Jinými slovy, pokud zákonodárce rezignoval na vyvážení těchto zájmů, ale stanovení mezí bez dalšího delegoval na interní akty řízení, jsou soudy povinny tyto hranice dočasně nalézat do doby, než je stanoví sám zákonodárce přijetím nové právní úpravy.

Částka 121 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. října 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 243/2018 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 26. ledna 2019 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Horšice (okres Plzeň-jih), Němčovice (okres Rokycany), Skomelno (okres Rokycany), Děkov (okres Rakovník), Litichovice (okres Benešov), Kadlín (okres Mělník), Kluky (okres Mladá Boleslav), Roblín (okres Praha-západ), Němčice (okres Strakonice), Tatobity (okres Semily), Kbelnice (okres Jičín), Víska u Jevíčka (okres Svitavy), Střítež (okres Žďár nad Sázavou), Ždírec (okres Havlíčkův Brod), Dlouhá Lhota (okres Blansko), Lipovec (okres Blansko), Hodějice (okres Vyškov).

Částka 124 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. října 2018

Vyhláška č. 247/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným nově upravila přílohu č. 1 k této vyhlášce, která stanoví seznam dálnic, jejichž užití podléhá mýtnému. Celkem je zpoplatněno 28 úseků českých dálnic (po 3 úsecích dálnic D6, D35 a D48, po 2 úsecích dálnic D0, D1, D3, D4 a D7 a po 1 úseku dálnic D2, D5, D8, D10, D11, D46, D52, D55 a D56). Nejdelším zpoplatněným úsekem je úsek dálnice D1 Praha, Spořilov – Říkovice (exity 1 – 272) – 271,9 km, a naopak nejkratším zpoplatněným úsekem je úsek dálnice D3 Borek – Úsilné (km 128 – 131) – 2,7 km.

Účinnost od 1. ledna 2019

PŘEHLED OD ČÁSTKY 85/2018 DO ČÁSTKY 108/2018

Částka 85 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. srpna 2018

Vyhláška č. 165/2018 Sb., o obsahu a rozsahu kurzů komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob

Tato vyhláška upravuje obsah a rozsah bezplatné výuky v kurzech komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob pro rodiče, u jejichž dítěte byla diagnostikována praktická nebo úplná hluchota nebo hluchoslepota.

Kurzy komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely této vyhlášky dělí na kurz českého znakového jazyka a kurzy komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka.

Kurzy komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob se vyhlašují zpravidla na období školního roku. Délka kurzu českého znakového jazyka a kurzu komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka je nejvýše 64 vyučovacích hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut.

Účinnost od 1. září 2018

Částka 86 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. srpna 2018

Zákon č. 167/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Novela školského zákona mj. stanoví, že předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Účinnost od 1. září 2018 (s výjimkou)

Zákon č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona mj. stanoví, že v řízení podle stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje postupem podle stavebního zákona. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě.

Příslušný k vedení územního řízení a řízení o vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, je krajský úřad kraje, na jehož území se má stavba uskutečnit. Má-li se stavba dopravní infrastruktury uskutečnit na území hlavního města Prahy, je příslušným k vedení územního řízení a řízení o vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, Magistrát hlavního města Prahy.

Účinnost od 31. srpna 2018 (s výjimkami)

Částka 88 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. srpna 2018

Zákon č. 172/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona mj. stanoví, že obec a kraj provádějí opatření, která jim byla uložena v příslušném programu zlepšování kvality ovzduší, v rámci svých možností tak, aby bylo imisního limitu dosaženo co nejdříve. Pro tyto účely vypracuje tato obec a kraj do 12 měsíců ode dne vyhlášení příslušného programu zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku Ministerstva životního prostředí v návaznosti na tento program svůj časový plán provádění opatření, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kraj poskytne obci potřebnou součinnost při zpracování časového plánu za účelem zajištění jeho souladu s časovým plánem kraje.

Účinnost od 1. září 2018 (s výjimkami)

Zákon č. 175/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Novela obecního zřízení rozšiřuje okruh stávajících 25 statutárních měst o jedno nové statutární město Třinec.

Účinnost od 31. srpna 2018

Zákon č. 176/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Novela správního řádu upravuje otázku tzv. systémové pojatosti tak, že úřední osoba není vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána (pouze) jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.

Účinnost od 1. listopadu 2018

Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. srpna 2018

Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu

Tato vyhláška např. stanoví doklady, které žadatel předkládá vodoprávnímu úřadu v případě žádosti o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, stavební povolení k vodním dílům, stavební povolení k domovní čistírně odpadních vod, studni nebo jinému vodnímu dílu potřebnému k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých osob (domácností), povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, vydání kolaudačního souhlasu k užívání vodních děl, stanovení ochranného pásma vodního zdroje, stanovení ochranného pásma vodního díla, atd. Tato vyhláška dále stanoví např. náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů, vyjádření a závazných stanovisek vydávaných podle vodního zákona a doklady, které se předkládají vodoprávnímu úřadu v případě ohlášení udržovacích prací, ohlášení obnovy vodního díla zničeného živelní pohromou nebo havárií, ohlášení vodohospodářských úprav, atd.

Účinnost od 1. září 2018

Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. srpna 2018

Vyhláška č. 185/2018 Sb., kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony

Tato vyhláška novelizovala všech pět „volebních” vyhlášek upravujících jednotlivé typy voleb. Podstata novel všech vyhlášek spočívá ve zvýšení odměn členům okrskové volební komise. Předsedovi okrskové volební komise přísluší za výkon funkce zvláštní odměna ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise ve výši 1 800 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o 400 Kč. Konají-li se příslušné volby v souběhu s jinými volbami, zvyšuje se odměna člena okrskové volební komise o 400 Kč za každé další volby. Uskuteční-li se u voleb konaných v souběhu i druhé kolo, zvyšuje se dále odměna o částku za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky nebo volby prezidenta republiky podle zvláštního právního předpisu, tj. za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky nebo volby prezidenta republiky se odměna zvyšuje předsedovi, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise o 1 000 Kč a ostatním členům okrskové volební komise o 700 Kč.

Účinnost od 1. září 2018

Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2018

Vyhláška č. 192/2018 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. září 2018

Částka 101 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. září 2018

Nařízení vlády č. 202/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Tato novela nařízení vlády zvýšila pevné výše odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximální výše odměn neuvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků v průměru o 7 %.

Účinnost od 1. ledna 2019

Částka 108 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. října 2018

Vyhláška č. 216/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky např. stanoví, že pro přihlašování do datové schránky lze dále použít elektronický prostředek, který je spojením mobilního zařízení a mobilní aplikace poskytované Ministerstvem vnitra. Takový elektronický prostředek musí splňovat technické specifikace a postupy stanovené pro vlastnosti a formu prostředků pro elektronickou identifikaci, autentizaci a technické kontroly přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci, a to alespoň pro značnou úroveň záruky.

Maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky, která byla zřízena podle § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů po 31. říjnu 2018, činí 50 MB.

Novým přípustným formátem datové zprávy dodávané do datové schránky je formát „txt/csv (prostý text)“.

Účinnost od 1. listopadu 2018 (s výjimkami)

Částka 85 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. srpna 2018

Vyhláška č. 165/2018 Sb., o obsahu a rozsahu kurzů komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob

Tato vyhláška upravuje obsah a rozsah bezplatné výuky v kurzech komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob pro rodiče, u jejichž dítěte byla diagnostikována praktická nebo úplná hluchota nebo hluchoslepota.

Kurzy komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely této vyhlášky dělí na kurz českého znakového jazyka a kurzy komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka.

Kurzy komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob se vyhlašují zpravidla na období školního roku. Délka kurzu českého znakového jazyka a kurzu komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka je nejvýše 64 vyučovacích hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut.

Účinnost od 1. září 2018

Částka 86 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. srpna 2018

Zákon č. 167/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Novela školského zákona mj. stanoví, že předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Účinnost od 1. září 2018 (s výjimkou)

Zákon č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona mj. stanoví, že v řízení podle stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje postupem podle stavebního zákona. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě.

Příslušný k vedení územního řízení a řízení o vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, je krajský úřad kraje, na jehož území se má stavba uskutečnit. Má-li se stavba dopravní infrastruktury uskutečnit na území hlavního města Prahy, je příslušným k vedení územního řízení a řízení o vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, Magistrát hlavního města Prahy.

Účinnost od 31. srpna 2018 (s výjimkami)

Částka 88 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. srpna 2018

Zákon č. 172/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona mj. stanoví, že obec a kraj provádějí opatření, která jim byla uložena v příslušném programu zlepšování kvality ovzduší, v rámci svých možností tak, aby bylo imisního limitu dosaženo co nejdříve. Pro tyto účely vypracuje tato obec a kraj do 12 měsíců ode dne vyhlášení příslušného programu zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku Ministerstva životního prostředí v návaznosti na tento program svůj časový plán provádění opatření, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kraj poskytne obci potřebnou součinnost při zpracování časového plánu za účelem zajištění jeho souladu s časovým plánem kraje.

Účinnost od 1. září 2018 (s výjimkami)

Zákon č. 175/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Novela obecního zřízení rozšiřuje okruh stávajících 25 statutárních měst o jedno nové statutární město Třinec.

Účinnost od 31. srpna 2018

Zákon č. 176/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Novela správního řádu upravuje otázku tzv. systémové pojatosti tak, že úřední osoba není vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána (pouze) jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.

Účinnost od 1. listopadu 2018

Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. srpna 2018

Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu

Tato vyhláška např. stanoví doklady, které žadatel předkládá vodoprávnímu úřadu v případě žádosti o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, stavební povolení k vodním dílům, stavební povolení k domovní čistírně odpadních vod, studni nebo jinému vodnímu dílu potřebnému k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých osob (domácností), povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, vydání kolaudačního souhlasu k užívání vodních děl, stanovení ochranného pásma vodního zdroje, stanovení ochranného pásma vodního díla, atd. Tato vyhláška dále stanoví např. náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů, vyjádření a závazných stanovisek vydávaných podle vodního zákona a doklady, které se předkládají vodoprávnímu úřadu v případě ohlášení udržovacích prací, ohlášení obnovy vodního díla zničeného živelní pohromou nebo havárií, ohlášení vodohospodářských úprav, atd.

Účinnost od 1. září 2018

Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. srpna 2018

Vyhláška č. 185/2018 Sb., kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony

Tato vyhláška novelizovala všech pět „volebních” vyhlášek upravujících jednotlivé typy voleb. Podstata novel všech vyhlášek spočívá ve zvýšení odměn členům okrskové volební komise. Předsedovi okrskové volební komise přísluší za výkon funkce zvláštní odměna ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise ve výši 1 800 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o 400 Kč. Konají-li se příslušné volby v souběhu s jinými volbami, zvyšuje se odměna člena okrskové volební komise o 400 Kč za každé další volby. Uskuteční-li se u voleb konaných v souběhu i druhé kolo, zvyšuje se dále odměna o částku za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky nebo volby prezidenta republiky podle zvláštního právního předpisu, tj. za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky nebo volby prezidenta republiky se odměna zvyšuje předsedovi, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise o 1 000 Kč a ostatním členům okrskové volební komise o 700 Kč.

Účinnost od 1. září 2018

Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2018

Vyhláška č. 192/2018 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. září 2018

Částka 101 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. září 2018

Nařízení vlády č. 202/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Tato novela nařízení vlády zvýšila pevné výše odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximální výše odměn neuvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků v průměru o 7 %.

Účinnost od 1. ledna 2019

Částka 108 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. října 2018

Vyhláška č. 216/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky např. stanoví, že pro přihlašování do datové schránky lze dále použít elektronický prostředek, který je spojením mobilního zařízení a mobilní aplikace poskytované Ministerstvem vnitra. Takový elektronický prostředek musí splňovat technické specifikace a postupy stanovené pro vlastnosti a formu prostředků pro elektronickou identifikaci, autentizaci a technické kontroly přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci, a to alespoň pro značnou úroveň záruky.

Maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky, která byla zřízena podle § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů po 31. říjnu 2018, činí 50 MB.

Novým přípustným formátem datové zprávy dodávané do datové schránky je formát „txt/csv (prostý text)“.

Účinnost od 1. listopadu 2018 (s výjimkami)

PŘEHLED OD ČÁSTKY 40/2018 DO ČÁSTKY 70/2018

Částka 40 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. května 2018

Vyhláška č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace

Tato vyhláška stanoví způsob a rozsah zpracování návrhu záplavového území správcem vodního toku a způsob a rozsah stanovování tohoto záplavového území a jeho dokumentace vodoprávním úřadem.

Pro účely této vyhlášky se např. dobou opakování povodně 5, 20, 100 a 500 let rozumí výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20, 100 a 500 let; zaplaveným územím nejvyšší zaznamenané přirozené povodně rozumí území, které je vymezeno záplavovou čárou odpovídající nejvyšší historicky zaznamenané a zdokumentované hladině vody při přirozené povodni; povodňovým ohrožením rozumí vyhodnocení intenzity povodně definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s různou dobou opakování. Ohrožení nabývá hodnot vysoké, střední, nízké a zbytkové.

Účinnost od 1. června 2018

Částka 41 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. května 2018

Vyhláška č. 80/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí

Novela vyhlášky stanoví, že viniční tratě jsou vedeny v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů. Doklady k viničním tratím jsou uloženy u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Novela rovněž v příloze nově upravuje vinařské obce a viniční tratě v jednotlivých vinařských podoblastech.

Účinnost od 5. června 2018

Částka 42 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. května 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2018, sp. zn. Pl. ÚS 7/17, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (publikovaný pod č. 81/2018 Sb.)

Ústavní soud některá ustanovení (šlo však pouze o jednotlivá slova) zákona č. 65/2017 Sb. zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů a ve zbytku návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

I. Ochrana lidské svobody bez ochrany lidského života, zdraví a životního prostředí, které život i jeho svobodu umožňuje, by postrádala smysl.

II. Je povinností státu, aby za účelem zajišťování a naplnění práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod přijal adekvátní opatření, mimo jiné i prostřednictvím zlepšování všech stránek vnějších životních podmínek. V případech přesahujících právní sféru jednotlivce má stát povinnost chránit zdraví i proti vůli dotčených osob. Proto je třeba rozlišovat situace, v nichž je chráněno zdraví jednotlivce v konkrétním případě, ale zároveň musí být respektována jeho důstojnost a svoboda rozhodování (např. případy nesouhlasu s poskytnutím zdravotní péče), od situací, kdy stát chrání populaci plošně bez ohledu na vůli jednotlivců.

III. Zákaz kouření ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb podle § 8 odst. 1 písm. k) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, je primárně zaměřen na každou fyzickou osobu, která se zdržuje ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb. V jeho důsledku dochází k omezení autonomie vůle fyzických osob (kuřáků) v možnosti nakládat s tabákovým výrobkem a současně též k zásahu do jejich vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, neboť tyto osoby na některých místech nemohou kouřit. Tento zákaz zároveň dopadá na provozovatele stravovacích služeb, protože jeho prostřednictvím může dojít ke snížení atraktivity provozoven stravovacích služeb. V tomto smyslu jde o zásah do jejich základního práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. V případě osob nacházejících se ve vnitřním prostoru provozovny nelze požadované ochrany před pasivním kouřením dosáhnout jinak než tím, že v tomto prostoru nebude možné kouřit, nebo že dojde k rozdělení tohoto prostoru tak, aby se kouřilo jen v jeho části. Vyhrazení určité části provozovny pro zákazníky, kteří chtějí kouřit, ovšem není opatřením, které by umožňovalo dosáhnout stejně efektivně cíle ochrany zdraví, jaký sleduje zákaz kouření ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb podle § 8 odst. 1 písm. k) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, při méně intenzivním zásahu do vlastnického práva fyzických osob dotčených zákazem kouřit ve vnitřním prostoru provozoven stravovacích služeb. Volba požadovaných účinků (zde míra ochrany zdraví) náleží zejména zákonodárci. Je především na něm, aby posoudil vhodnost toho kterého řešení při zohlednění všech relevantních hledisek.

V. Zákaz požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu činnosti, při níž by fyzická osoba mohla ohrozit život nebo zdraví svoje, nebo před jejím vykonáváním podle § 19 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, dopadá i na situace v soukromí jednotlivce, při nichž tato osoba v důsledku požití alkoholu nebo užití jiné návykové látky ohrožuje jen sám sebe a nikoho jiného. V tomto ohledu tento zákaz nesleduje legitimní cíl, který by opodstatňoval zásah do soukromého života podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Částka 43 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. května 2018

Vyhláška č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti)

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie a pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury, významný informační systém, informační systém základní služby anebo informační systém nebo síť elektronických komunikací, které využívá poskytovatel digitálních služeb, upravuje

  • obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace,

  • obsah a rozsah bezpečnostních opatření,

  • typy, kategorie a hodnocení významnosti kybernetických bezpečnostních incidentů,

  • náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu,

  • náležitosti oznámení o provedení reaktivního opatření a jeho výsledku,

  • vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu a

  • způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií.

Účinnost od 28. května 2018

Částka 44 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. května 2018

Nařízení vlády č. 83/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 313/2010 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může udělovat tato ocenění:

  • Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů,

  • Plaketu Františky Plamínkové (uděluje se fyzické osobě za statečnost v boji proti zlu a nenávisti a projevenou morálnost a smysl pro spravedlnost; oceňuje se rozhodné jednání v náročné a tíživé situaci, ve které se tyto lidské vlastnosti projevily),

  • Cenu Milady Paulové,

  • Evropskou jazykovou cenu Label a ocenění Evropský učitel jazyků,

  • Ocenění ministra školství, mládeže a tělovýchovy za medailové umístění na olympijských a paralympijských hrách (hodnota jednotlivého ocenění nesmí přesáhnout 2 500 000 Kč),

  • Ocenění ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro nejlepší sportovce,

  • Ocenění nejúspěšnějších sportovců resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Fair Play”,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za práci s dětmi a mládeží,

  • Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Talent” (uděluje se žákovi nebo studentovi do 21 let za mimořádný a vynikající výsledek zejména v technickém nebo přírodovědném oboru nebo na významné mezinárodní soutěži),

  • Medaili J. A. Komenského Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze (uděluje se fyzické nebo právnické osobě anebo skupině fyzických osob za významnou pedagogickou, výchovnou či vědeckou činnost vykonávanou v oblasti šíření odkazu J. A. Komenského nebo za mimořádně záslužný čin pro výchovu a vzdělávání v duchu zásad J. A. Komenského v České republice nebo v zahraničí; fyzické osobě lze medaili udělit též při příležitosti životního nebo pracovního výročí za dlouhodobé vynikající výsledky vědecké práce v oblasti komeniologie, historie, dějin školství a pedagogiky, která významně posílí kulturní hodnoty v oblasti vzdělávání),

  • Medaili Přemysla Pittra Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze (uděluje se významné tuzemské nebo zahraniční fyzické nebo právnické osobě, která se zasloužila o zlepšení vztahů mezi lidmi a národy v duchu humanistického odkazu Přemysla Pittra a přispěla k rozvoji duchovních hodnot, které obsahuje a k nimž směřuje dílo Přemysla Pittra a Olgy Fierzové).

Účinnost od 13. června 2018

Částka 45 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. května 2018

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 85/2018 Sb., o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí

Prezident republiky vyhlásil volby do výše uvedených zastupitelských orgánů a stanovil dny jejich konání na pátek 5. října a sobotu 6. října 2018.

Částka 50 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. června 2018

Sdělení Ministerstva vnitra č. 98/2018 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení

Ministerstvo vnitra sděluje, že podle § 4 odst. 4 zákona č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic), vyhlašuje v příloze č. 1 seznam hraničních přechodů. Hraničním přechodem je podle § 2 odst. 2 zákona o ochraně státních hranic prostor na mezinárodním letišti určený k překračování vnějších hranic. V souladu s článkem 25 a následujícími nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), může členský stát, jenž je plně zapojen do schengenské spolupráce, dočasně znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic. Za takové situace je možné (při splnění podmínek daných Schengenským hraničním kodexem) podle § 11 odst. 3 nebo § 12 odst. 3 zákona o ochraně státních hranic opatřením obecné povahy výjimečně stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze v místě a době v něm určených. Pro takový případ dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je nezbytné mít přehled o všech místech pro překračování vnitřních hranic. Z toho důvodu se v příloze č. 2 uvádí seznam přeshraničních propojení zřízených do doby plného zapojení České republiky do schengenského prostoru mezinárodními smlouvami o hraničních přechodech a dalších místech pro překračování státních hranic. V příloze č. 3 je pak uveden seznam přeshraničních propojení vzniklých na základě dalších mezinárodních smluv v gesci Ministerstva dopravy, dohod přeshraničních regionů, na základě iniciativy příhraničních obcí po plném zapojení České republiky do schengenského prostoru a společných hraničních cest. Vždy však platí, že rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nesmí překročit míru, která je nezbytně nutná jako reakce na závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Konkrétní podoba dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se stanoví ve spolupráci s policií, jež podle § 14 zákona o ochraně státních hranic zajišťuje ochranu vnitřních hranic při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

Částka 51 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. června 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2018, sp. zn. Pl. ÚS 6/17, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení některých ustanovení zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění zákona č. 24/2017 Sb., a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2017 Sb. (publikovaný pod č. 99/2018 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Právo mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu představuje samotný ústavní základ práva na samosprávu. Územním samosprávným celkům je na ústavní úrovni garantováno jednak postavení subjektu způsobilého nabývat majetek (postavení vlastníka), jednak postavení subjektu způsobilého s nabytým majetkem nakládat na základě vlastního ekonomického uvážení (postavení hospodáře). Z obou těchto ústavně zaručených rolí vyplývají pro územní samosprávné celky jak práva, tak i povinnosti, které nelze nahlížet izolovaně. Územní samosprávný celek jakožto veřejnoprávní korporace musí při nakládání se svým majetkem vždy zohledňovat zájem svého obyvatelstva; tím je limitována volnost územních samosprávných celků při nakládání a hospodaření se svým majetkem. Prostředky, s nimiž územní samosprávné celky hospodaří, mají charakter veřejných prostředků a musí s nimi být nakládáno ku prospěchu a v zájmu obyvatelstva. Od toho se odvíjí i povinnost územních samosprávných celků nakládat se svým majetkem hospodárně, odpovědně a s péčí řádného hospodáře. Jde o povinnosti legitimní, hodné ústavní ochrany. Zákonná úprava pravidel zajišťujících, aby s veřejnými prostředky bylo nakládáno odpovědně, hospodárně, efektivně a svědomitě, je žádoucí a je v principu ústavně konformní. Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem, jak vyplývá z článku 101 odst. 4 Ústavy. Zákonné zásahy do práva územních samosprávných celků vlastnit majetek a hospodařit s ním nesmějí toto právo vyprázdnit či fakticky eliminovat a musejí – s ohledem na ústavní základ práva na samosprávu – obstát v testu proporcionality. Retrospektivní působení nově přijatého zákona je zásadně přípustné, je-li nově přijatá právní regulace vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle. Při poměřování „zklamané důvěry” ve stabilitu předchozí právní úpravy na straně jedné a významu a naléhavosti důvodů nově přijaté právní úpravy na straně druhé, musí být zvažováno, zda zákonodárce zachoval hranice únosnosti.

Částka 54 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. června 2018

Vyhláška č. 107/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky ve svých přílohách stanovuje nový vzor tiskopisu potvrzení o občanském průkazu, nový vzor tiskopisu elektronicky zpracovávané žádosti o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem a nový vzor tiskopisu elektronicky zpracovávané žádosti o vydání cestovního pasu. Podle přechodného ustanovení platí, že tiskopisy potvrzení o občanském průkazu vydané podle vyhlášky č. 400/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být používány nejdéle do 31. prosince 2019.

Účinnost od 1. července 2018

Vyhláška č. 108/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 38/2016 Sb.

Tato novela představuje technickou novelu reagující (s ročním zpožděním) na novelu vyhlášky č. 512/2002 Sb. (viz vyhláška č. 173/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2017). Novela pouze mění název u čtyř správních činností, jejichž názvy tak dává do souladu s aktuálním zněním vyhlášky č. 512/2002 Sb. Konkrétně se to týká následujících správních činností s novým názvem: „při přestupkovém řízení ve věci pořádku ve státní správě, pořádku v územní samosprávě, veřejného pořádku, občanského soužití a majetku”, „při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění”, „při prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi” a „v hospodaření s odpady”.

Účinnost od 1. července 2018

Vyhláška č. 109/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela vyhlášky např. přejmenovává správní činnost „při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění” a dále novelizuje přílohu, a to zejména v části „Ministerstvo financí” v oddíle „při finančním hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu”.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 56 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. června 2018

Zákon č. 113/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Podle této novely vodního zákona se nově upravuje např. poplatek za odebrané množství podzemní vody. Poplatníkem poplatku za odebrané množství podzemní vody je oprávněný z povolení k odběru podzemní vody. Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb. V případě poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je jeho poplatníkem ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových. Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištění do vod povrchových. Zdrojem znečištění se rozumí území obce, území vojenského újezdu, průmyslový areál, stavba nebo zařízení, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.

U poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je jeho poplatníkem oprávněný, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Předmětem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě povolení ze zařízení určeného k čištění odpadních vod. Výnos poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území k vypouštění dochází.

Účinnost od 1. ledna 2019 (s výjimkami)

Částka 57 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. června 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 16. května 2018, sp. zn. Pl. ÚS 15/16, o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 297/2011 Sb., a na vyslovení protiústavnosti § 125f odst. 1 tohoto zákona, ve znění účinném do 30. června 2017 (publikovaný pod č. 116/2018 Sb.)

Ústavní soud návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

I. Skutečnost, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, výslovně nepamatuje na situaci, kdy soud podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky dospěje k závěru o protiústavnosti již zrušeného, avšak stále použitelného zákona, nelze vykládat ve smyslu vyloučení uplatnění pravomoci Ústavního soudu vyslovit jeho protiústavnost. Ustanovení zákona o Ústavním soudu upravující řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu nutno – jako svou povahou nejbližší – použít i pro posouzení těchto návrhů, ledaže by použití některého z nich bylo vyloučeno z povahy věci. Tak tomu bude právě v případě § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který s možností pokračovat v řízení, v rámci něhož bude posouzena otázka ústavnosti již zrušeného právního předpisu, nepočítá.

II. Nikomu nelze uložit nesplnitelnou povinnost. Jakákoliv povinnost uložená zákonem podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod musí být splnitelná a jen k splnění takovéto povinnosti může být jednotlivec podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nucen. Povinnost, která by tomuto požadavku nedostála, by byla uložena v rozporu s těmito ustanoveními.

III. Požadavek splnitelnosti právní povinnosti lze vztáhnout jak na povinnost, s jejímž porušením je spojen vznik objektivní odpovědnosti, tak na sankční povinnost, která je jejím právním následkem. Z povahy věci naopak není možné posuzovat splnitelnost objektivní odpovědnosti samotné, neboť ta není vlastním pravidlem chování, ale jen stanovením právního následku.

IV. Odpovědnost provozovatele vozidla za správní delikt podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. června 2017, je věcně opodstatněna tím, že právě na provozovateli vozidla, kterým je buď vlastník, nebo jiná osoba se souhlasem vlastníka, zpravidla závisí, kdo vozidlo užívá. Protože provozovatel vozidla odpovídá za správní delikt bez ohledu na zavinění, jeho odpovědnost primárně neslouží potrestání řidiče, který porušil některou z povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Vůči řidičům má působit zejména preventivně, aby se porušování těchto povinností do budoucna nedopouštěli. Předpokládá se, že provozovatel vozidla ví, kdo v době spáchání přestupku podle zákona o silničním provozu užil jeho vozidlo, jakož i že má zájem domoci se po řidiči náhrady zaplacené pokuty, respektive určené částky, případně, že bude na řidiče v rámci vzájemných vztahů působit jiným způsobem tak, aby se porušení povinnosti neopakovalo, včetně možnosti zamezit mu v dalším užívání vozidla. Pokud by provozovatel vozidla na porušování povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích adekvátně nereagoval, vystavil by se riziku, že v budoucnu sám ponese případné další sankční následky.

V. Správní delikt podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. června 2017, zasahuje výlučně do vlastnického práva provozovatele vozidla podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S obviněním ze spáchání tohoto deliktu není spojen žádný významný zásah do osobnostních práv obviněného, který by se například v podobě určitého stigmatizujícího působení dotýkal jeho jména a dobré pověsti. Pokuta, respektive určená částka, sice nepřímo umožňuje potrestání porušení povinností řidiče a pravidel provozu na pozemních komunikacích, vzhledem k objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla má však spíše regulační funkci ve vztahu k jednání účastníků silničního provozu. Tím vším se tento správní delikt liší od některých jiných správních deliktů, u nichž uznání vinným vypovídá o určitém společensky škodlivém jednání obviněného, což prostor pro jakoukoliv formu objektivní odpovědnosti podstatně zužuje.

VI. Zásada presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nebrání objektivní odpovědnosti za správní delikt. Jde o procesní zásadu vztahující se k trestnímu řízení, respektive k řízení o trestním obvinění, z níž samotné však neplynou omezení pro stanovení skutkových podstat trestných činů či správních deliktů. Takováto omezení lze naopak – v závislosti na povaze deliktu i právních následcích, které jsou spojeny s jeho spácháním – dovozovat z jiných ústavně zaručených základních práv a svobod. Právě takto dotčená základní práva, a nikoliv zásada presumpce neviny, jsou rozhodujícím kritériem přípustnosti objektivní odpovědnosti za správní delikt.

VII. Samotná možnost provozovatele vozidla vyhnout se stíhání pro správní delikt podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. června 2017, označením řidiče vozidla, která je důsledkem subsidiarity tohoto správního deliktu k přestupku řidiče, ještě nezakládá právní či faktickou překážku uplatnění práva odepřít výpověď pro nebezpečí trestního stíhání jeho nebo jeho osoby blízké podle čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Každý z těchto správních deliktů sleduje jiný účel. Zatímco subjektivní odpovědnost řidiče za přestupek je následkem jeho protiprávního jednání, objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za správní delikt je výrazem jeho širší odpovědnosti jako vlastníka vozidla, respektive osoby, která vozidlo se souhlasem jeho vlastníka provozuje. Zákon může stanovit provozovateli vozidla povinnosti k zajištění účinné regulace silničního provozu, kterou si vyžaduje masivní využívání motorových vozidel, s nímž jsou přirozeně spojena některá nebezpečí pro životy, zdraví a majetek lidí. Každý, kdo se rozhodne opatřit si vozidlo, si musí být těchto povinností vědom.

Částka 59 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. června 2018

Vyhláška č. 120/2018 Sb., o stanovení formulářů žádosti o určení advokáta a formuláře podnětu k poskytnutí jednorázové právní porady

Žádost o právní poradu podle § 18a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii se podává na formuláři, jehož náležitosti a vzor jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Podnět k poskytnutí jednorázové právní porady podle § 18b zákona o advokacii se podává na formuláři, jehož náležitosti a vzor jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Žádost o právní službu pro fyzickou osobu a žádost o právní službu pro právnickou osobu podle § 18c zákona o advokacii se podávají na formuláři, jehož náležitosti a vzor jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k této vyhlášce.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. června 2018

Nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí

Maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí (PHmax) představuje pro účely tohoto nařízení maximální týdenní počet hodin teoretického a praktického vyučování financovaný ze státního rozpočtu.

PHmax v denní formě vzdělávání včetně zkráceného studia a další pravidla pro postup jeho výpočtu jsou stanoveny v členění uvedeném v příloze k tomuto nařízení podle

  • oborů vzdělání základního a středního vzdělávání na 1 třídu v závislosti na průměrném počtu žáků ve třídě a

  • oborů vzdělání poskytovaných v konzervatoři na 1 ročník v závislosti na průměrném počtu žáků v ročníku.

PHmax se stanoví pro každý druh školy odděleně. V případě základní a střední školy se maximální počet hodin stanoví jako součet všech maximálních počtů hodin na třídu a v případě konzervatoře jako součet všech maximálních počtů hodin na ročník.

Je-li počet hodin teoretického a praktického vyučování ve škole vyšší než PHmax školy, snižuje se výše finančních prostředků v poměru těchto hodin a PHmax za školu.

Účinnost od 1. září 2018

Částka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. června 2018

Nařízení vlády č. 129/2018 Sb., o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. prosince 2018

K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob v souvislosti se střežením areálu muničních skladů Květná se povolává nejvýše 86 vojáků v činné službě.

Účinnost od 1. července 2018 (pozbytí platnosti uplynutím dne 31. prosince 2018)

Částka 68 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. června 2018

Vyhláška č. 134/2018 Sb., o stanovení formátu a struktury datové zprávy, jejímž prostřednictvím sportovní organizace a žadatelé o podporu zapisují údaje do rejstříku, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, trenérech a sportovních zařízeních

Tato vyhláška upravuje formát a strukturu datových zpráv, jejichž prostřednictvím sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu a žadatel o podporu ze státního rozpočtu podle zákona zapisuje údaje do rejstříku.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 69 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. června 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 19. června 2018, sp. zn. Pl. ÚS 35/17, o návrhu skupiny 18 senátorů na zrušení ustanovení čl. IV bodů 1 až 7, 9, 10, 12, 14, 15, 18, 20 a 21 a čl. V zákona č. 185/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (publikovaný pod č. 135/2018 Sb.)

Ústavní soud výše uvedená ustanovení zrušil uplynutím dne 30. června 2018. Předmětná novela v části druhé ruší některá ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě”), jež umožňují, aby k uspokojení restitučních nároků oprávněných osob podle zákona o půdě mohlo dojít převodem jiného pozemku ve vlastnictví státu, a za tímto účelem upravují postup Státního pozemkového úřadu. Zrušení těchto ustanovení, k němuž mělo dojít s účinností od 1. července 2018, by mělo za následek, že restituční nároky oprávněných osob by mohly být v případě, že nedojde k vydání původního ani náhradního pozemku, uspokojovány výhradně formou peněžité náhrady. Pokud by oprávněná osoba nepožádala Státní pozemkový úřad o peněžitou náhradu podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ve lhůtě deseti let ode dne nabytí účinnosti této novely zákona, zanikl by nárok na tuto peněžitou náhradu prvním dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tj. dnem 2. července 2028.

Částka 70 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. července 2018

Nařízení vlády č. 136/2018 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí

Toto nařízení upravuje podmínky použití peněžních prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí.

Úvěr na modernizaci nebo pořízení obydlí lze poskytnout žadateli, který

  • žije v manželství nebo registrovaném partnerství, ve kterém alespoň jeden z manželů nebo registrovaných partnerů nedosáhl ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru věku 36 let, nebo

  • nežije v manželství nebo registrovaném partnerství, nedosáhl ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru věku 36 let a trvale pečuje o dítě, které nedosáhlo ke dni podání žádosti o poskytnutí úvěru věku 15 let.

Účinnost od 15. srpna 2018

PŘEHLED OD ČÁSTKY 22/2018 DO ČÁSTKY 37/2018

Částka 22 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. března 2018

Nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády

Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie bližší podmínky poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními (dále jen „oblast s přírodními omezeními”).

Oblasti s přírodními omezeními jsou horské (které se dále dělí na typ H1 až typ H5), ostatní (které se dále dělí na typ O1 až typ O3) a specifické typu S. Katastrální území, která spadají do oblastí s přírodními omezeními, jsou uvedena v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

O poskytnutí platby pro oblast s přírodními omezeními (dále jen „platba”) může požádat fyzická nebo právnická osoba, která je zemědělským podnikatelem podle § 2e až 2ha zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství a zemědělsky obhospodařuje v oblastech s přírodními omezeními nejméně 1 ha zemědělské půdy vedené na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, na kterou lze platbu podle § 5 odst. 3 zákona č 43/2018 Sb. poskytnout (tj. platbu lze poskytnout na zemědělskou půdu, na které je v evidenci využití půdy veden druh zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost, nebo trvalá kultura; v případě rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích lze platbu poskytnout pouze na druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, a to za podmínky dodržení jejich stanovené maximální délky sklizňového cyklu.

Sazba na 1 ha zemědělské půdy v oblasti s přírodními omezeními činí pro žadatele s převažující živočišnou výrobou např. 219 EUR v oblasti typu H1 (67 EUR v oblasti typu S), s převažující rostlinnou výrobou např. 93 EUR v oblasti typu H1 (28 EUR v oblasti typu S).

Účinnost od 1. dubna 2018

Částka 23 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. března 2018

Nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními

Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie bližší podmínky poskytování plateb pro oblasti, které od roku 2018 nesplňují podmínky pro vymezení oblastí se značným přírodním znevýhodněním (dále jen „přechodně podporovaná oblast”).

Přechodně podporovaná oblast se člení na typ XOA a typ XOB. Katastrální území, která spadají do přechodně podporovaných oblastí, jsou uvedena v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Účinnost od 1. dubna 2018

Částka 24 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. března 2018

Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

Tato vyhláška stanoví:

  • obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování,

  • obsah zásad péče o národní parky a postup jejich zpracování a projednání,

  • náležitosti a obsah záměru na vyhlášení nebo změnu zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma,

  • členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování,

  • způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území, smluvně chráněných památných stromů, vyhlášených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí, památných stromů a hranic klidových území národních parků v terénu a

  • způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území, smluvně chráněných památných stromů, vyhlášených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí a památných stromů v mapových podkladech.

Účinnost od 1. května 2018

Částka 29 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. dubna 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. Pl. ÚS 11/17, o návrhu skupiny senátorů na zrušení některých ustanovení zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 302/2016 Sb. (publikovaný pod č. 60/2018 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Podstatou návrhu skupiny 18 senátorů byla skutečnost, že shledala jako údajně protiústavní ustanovení zákona č. 424/1991 Sb., která se týkají jak soukromého, tak veřejného (státního) financování politických stran. V první oblasti šlo o ustanovení zakotvující hranici 3 % hlasů získaných ve volbách do Poslanecké sněmovny pro přiznání stálého příspěvku politické straně a o ustanovení stanovící výši příspěvku na mandát poslance nebo senátora na částku 900 000 Kč. Druhá oblast se týkala ustanovení zakazujícího politické straně přijmout dary od jedné osoby v celkové roční výši nad 3 000 000 Kč. Třetí oblast se zabývala ustanoveními omezujícími okruh přípustných poskytovatelů úvěrů a zápůjček jen na banky registrované na území České republiky. A konečně v oblasti čtvrté senátoři navrhli zrušení právní úpravy příspěvku na podporu činnosti politického institutu, která byla napadena společně s celou právní úpravou politických institutů. Ústavní soud neshledal žádnou z uvedených oblastí jako protiústavní. Ústavní soud např. uvedl, že ústavněprávní otázkou tříprocentní hranice hlasů pro přiznání stálého příspěvku se již zabýval ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/03, kterým návrh na zrušení 3% hranice hlasů pro výplatu stálého příspěvku zamítl, neboť akceptoval odlišný účel jednotlivých druhů příspěvků politickým stranám ze státního rozpočtu.

Částka 31 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. dubna 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 30. ledna 2018, sp. zn. Pl. US 15/15, o návrhu Krajského soudu v Plzni na vyslovení neústavnosti § 41b odst. 2 a 4 a § 41c písm. g) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění účinném do 31. prosince 2015 (publikovaný pod č. 62/2018 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Krajský soud v Plzni předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení předmětných ustanovení v souvislosti s jím projednávanou věcí, ve které žalobkyně (obchodní společnost) neúspěšně žádala u finančních úřadů o ponížení zálohy na odvod z loterií a jiných podobných her za I. čtvrtletí roku 2012 o tzv. pevnou část odvodu, protože ji považovala za neústavní. S tím se ztotožnil i navrhovatel, který dospěl k závěru, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 1 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod (ústavní princip rovnosti v právech a svoboda podnikání). K porušení principu rovnosti mělo docházet tak, že pro část poplatníků odvodu z loterií, a sice provozovatelů výherních hracích automatů a jiných technických zařízení, určoval zákon odlišně stanovený dílčí základ odvodu. Podle § 41b odst. 2 loterijního zákona se pro uvedenou skupinu provozovatelů skládal dílčí základ odvodu z poměrné a pevné části. Tuto pevnou část odváděli dle zákona právě jen provozovatelé výherních hracích automatů a jiných technických zařízení. Pro zavedení pevné části dílčího základu odvodu pouze pro část provozovatelů přitom neexistuje dle názoru navrhovatele žádný legitimní a racionální důvod. Porušení čl. 26 Listiny se navrhovatel dovolával bez jakékoliv další argumentace.

Vzhledem k tomu, že v mezidobí došlo ke zrušení loterijního zákona zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, pokračoval Ústavní soud v řízení o podaném návrhu jako o návrhu na vyslovení neústavnosti napadených ustanovení loterijního zákona.

Podle Ústavního soudu navrhovatel ve svém návrhovém žádání pominul v souvislosti s námitkou porušení čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základní ustanovení loterijního zákona, tj. § 1 odst. 1, podle kterého „provozování loterií a jiných podobných her je zakázáno”, přičemž podle stejného ustanovení výjimky z tohoto zákazu mohl stanovit právě loterijní zákon, takže bylo možné hovořit spíše než o obecné regulaci o určité míře tolerování jinak společensky problematické činnosti. Současně podle Ústavního soudu spočíval legitimní důvod pro oprávnění zákonodárce stanovovat nerovné povinnosti provozovatelů jednotlivých druhů loterií a podobných her v rozdílné povaze těchto hazardních her, které se přinejmenším s velkou pravděpodobností velmi rozdílně projevují ve společenských dopadech, včetně dopadů na ústavně chráněné hodnoty jako jsou ochrana zdraví, zejména duševního, vytváření překážek pro vznik patologické závislosti na hraní těchto her (tzv. gamblerství), ochrana rodiny, jejího majetku, ochrana dětí, mládeže atd. Oproti navrhovateli Ústavní soud zastává názor, že mezi technickými hrami a ostatními druhy hazardu existují významné odlišnosti, které ospravedlňovaly odlišnou právní úpravu provozování tohoto druhu her, rozlišení není tedy libovůlí zákonodárce, ale má legitimní a racionální důvody.

Částka 34 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. dubna 2018

Vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Tato vyhláška upravuje požadavky na zavedení a uplatňování

  • postupů pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „riziko”) v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu a

  • přiměřených a vhodných metod a postupů pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”), institucemi v rámci systému vnitřních zásad podle § 21 odst. 2 zákona.

Účinnost od 1. října 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 27. února 2018, sp. zn. Pl. ÚS 15/17, o návrhu na vyslovení neústavnosti části § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (publikovaný pod č. 69/2018 Sb.)

I. Návrh na vyslovení neústavnosti § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 30. 6. 2017, ve slovech „Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže [...] b) uplatnit daňové zvýhodnění.” se zamítá.

II. Návrh na vyslovení neústavnosti § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 30. 6. 2017, ve slovech „Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b),” se odmítá.

Ústavní soud se v řízení o kontrole norem zabýval ústavností daňových předpisů opakovaně. Zastává přitom názor, že nemůže posuzovat optimálnost daňového systému, resp. posuzovat daňové zákony z pohledu naplnění základních funkcí daní, tedy funkce alokační, distribuční a stabilizační. Jak k tomu uvedl v nálezu ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.) „posuzování daní z hlediska těchto kritérií náleží do kompetence demokraticky zvoleného zákonodárce. Pokud by k němu Ústavní soud přistoupil, vstupoval by do pole jednotlivých politik, jejichž racionalitu nelze z hlediska ústavnosti dost dobře hodnotit” (bod 58). Ústavní soud tedy nehodlá přezkoumávat souladnost daňové politiky s ostatními politikami státu, neboť by se ocitl „na tenkém ledě” ne vždy průkazných analýz, jejichž výsledky přísluší posoudit a vyvodit z nich politické konsekvence demokratickému zákonodárci, který musí zvážit, zda je daňová úprava vhodná a nezbytná (sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 60).

Výše uvedená zdrženlivost však neznamená absolutní vyloučení daňových otázek z přezkumných pravomocí Ústavního soudu, resp. rezignaci Ústavního soudu na přezkum daňových zákonů z pohledu jejich ústavní konformity, nýbrž pouze zachování nezbytné míry zdrženlivosti, resp. soudního sebeomezení při tomto přezkumu, a to právě v zájmu zachování principu dělby státní moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy).

Ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny vytváří prostor pro ústavně akceptovatelný zásah do vlastnického práva z důvodu veřejného zájmu, kterým je zájem na shromažďování finančních prostředků na zabezpečování různých typů veřejných statků (sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 40). Posuzování vhodnosti a nezbytnosti jednotlivých komponent daňové politiky je ponecháno v diskreci demokraticky zvoleného zákonodárce potud, pokud dopad daně na osoby nemá „rdousící efekt” (není extrémně disproporcionální) a dále neporuší princip akcesorické a neakcesorické rovnosti (sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 49). Jakékoli veřejnoprávní povinné peněžité plnění (daň, poplatek, peněžní sankce) tak nemůže mít ve svých důsledcích konfiskační dopady na majetkovou podstatu jednotlivce [nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), část VIII]. Zákonodárce tedy nesmí zasáhnout do vlastnických práv způsobem, který by vedl ke zmaření samé podstaty majetku, resp. ke zničení majetkové základny poplatníka [srov. též nález ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (viz výše), bod 53].

Zdrženlivost Ústavního soudu v oblasti daňových zákonů se tak při posuzování míry zásahu do majetkových práv zdaňovaných subjektů projevuje v nižší intenzitě přezkumu daňových zákonů v podobě zkoumání pouze extrémní disproporcionality daňové zátěže (resp. dopadu daně) namísto použití intenzity proporcionality v podobě příkazu k optimalizaci. Zásah do vlastnického práva na základě čl. 11 odst. 5 Listiny v podobě zákonem uložené daně tak bude představovat neústavní zásah do vlastnického práva teprve tehdy, dosáhne-li jeho intenzita tzv. rdousícího (škrtícího) efektu, tj. bude-li mít svou extrémně nepřiměřenou výší konfiskační dopady.

Zároveň však nesmí být právní úprava zdaňování rozporná s principem rovnosti, ať již v podobě zákazu svévole při stanovení povinností, resp. při odlišování subjektů a práv dle čl. 1 Listiny, či v podobě rovnosti při uplatňování základních práv a svobod dle čl. 3 odst. 1 Listiny.

Částka 37 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. května 2018

Zákon č. 72/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela zákona v § 59 zrušila (bez náhrady) dosavadní odstavec 2, který zněl: „V případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice, změní se území volebních obvodů. Změna se provádí pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu.”, a dále v § 97 zrušila související odstavec 1 (bez náhrady), který zněl: „Český statistický úřad sdělí k 1. lednu roku, v němž se konají volby do Senátu, pověřeným obecním úřadům v sídle volebního obvodu, kde se volby konají, počet obyvatel volebního obvodu na území České republiky.”.

Účinnost od 19. května 2018

Vyhláška č. 74/2018 Sb., o službách spojených s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení

Tato vyhláška stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení, jejich jednotné označení a charakteristiku.

Službami spojenými s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení, jsou např. vedení platebního účtu; možnost ovládat platební účet prostřednictvím internetu; provedení inkasa poskytovatelem plátce, a to včetně přijetí, změny nebo zrušení souhlasu plátce; vydání debetní platební karty k platebnímu účtu; výběr hotovosti uživatelem platebních služeb z jeho platebního účtu; odeslání textové zprávy uživateli platebních služeb s informací o platební transakci, o zůstatku na platebním účtu, či jeho změně, povoluje-li zákon sjednat pro tento případ úplatu atd. Jednotné označení a charakteristika služeb jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.

Účinnost od 31. října 2018

Sdělení Národní rozpočtové rady č. 75/2018 Sb., o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu

Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2017 na úrovni 34,60 % HDP.

PŘEHLED OD ČÁSTKY 5/2018 DO ČÁSTKY 21/2018)

Částka 5 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. ledna 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017, sp. zn. Pl. ÚS 26/16, o návrhu skupiny 41 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jejímž jménem jedná poslanec Marek Benda, zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Optátova 874/46, Brno, na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, in eventum jeho jednotlivých ustanovení, a to § 3, 4, § 5 písm. b), § 6, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4, § 18 odst. 2 v části označení písmene „a)”, v čárce za slovem „tržby” a ve slovech „nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve”, § 20 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 3 (publikovaný pod č. 8/2018 Sb.)

Ústavní soud o návrhu rozhodl takto:

I. Ustanovení § 5 písm. b) ZET, část ustanovení § 18 odst. 2 spočívající v označení písmene „a)”, čárky za slovem „tržby” a slova „nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve”, § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a § 37 odst. 1 písm. b) ve slovech „do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona” a písm. c) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, se ruší uplynutím dne 28. února 2018.

II. Ustanovení § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2018.

III. Nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2018.

IV. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Ústavní soud dospěl k závěru, že napadený zákon (jako celek) není protiústavní. Protiústavní jsou však některá dílčí ustanovení napadeného zákona.

Účelem zákona je lepší dohledatelnost hotovostních i jim obdobných plateb. To se může týkat zejména těch forem, kdy platba nemá (resp. nemusí mít) žádnou stopu v elektronické podobě. Uvedené však neplatí pro platby uskutečněné bezhotovostním převodem, k němuž dává příkaz zákazník jednak prostřednictvím provozovatele systému platebních karet či své banky, a jednak prostřednictvím obchodníka, který je poplatníkem a který má tržbu v souladu s nyní posuzovaným zákonem zaevidovat. Ústavní soud proto přistoupil ke zrušení § 5 písm. b) ZET, neboť tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou poměrně dobře dohledatelné a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Stát musí dodržovat určité jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak.

Ústavní soud dále zrušil § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona, který stanoví povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ), které v případě, že jde o fyzickou osobu, obsahuje jeho rodné číslo. Takové řešení není dostatečně šetrné k právu na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Dále Ústavní soud rovněž zrušil tři zákonná ustanovení, která zmocňují vládu k vydání nařízení, jimiž lze některé tržby evidovat ve zjednodušeném režimu (§ 23), některé tržby vyloučit úplně (§ 12 odst. 4) a rozšířit seznam dočasně vyloučených tržeb (§ 37 odst. 3). Tato zákonná zmocnění totiž umožňují vládě, aby tržbu z evidence vyňala jednou provždy nebo ji vyňala jen dočasně nebo ji zařadila do zjednodušeného režimu. Vláda tak učinila ostatně již „prvním” nařízení vlády k provedení zákona o evidenci tržeb (viz nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb), jímž byly z evidence tržeb trvale vyloučeny tržby u těžce zrakově postižených osob a dočasně (do 31. 12. 2019) tržby z prodeje sladkovodních ryb uskutečněného v období od 14. 12. do 24. 12. v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby. Musí být primárně definováno zákonem, na koho povinnost evidence dopadá a v jakém rozsahu.

Ústavní soud dospěl k závěru o nezbytnosti zrušení „náběhu” zbývajících etap elektronické evidence tržeb - § 37 odst. 1 písm. b) ZET ve slovech „do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona” a § 37 odst. 1 písm. c) ZET. Toto ustanovení Ústavní soud zrušil z toho důvodu, že bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (z hlediska významu pro narovnání podnikatelského prostředí, možné konkurence s jinými podnikateli a pro zavedení elektronické evidence – tzv. objektivní podmínky nezávislé na způsobilosti nositele základního práva podnikat). Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu.

Částka 12 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. února 2018

Vyhláška č. 18/2018 Sb., o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel a o změně některých souvisejících vyhlášek

Tato vyhláška stanoví veterinární požadavky na prostředí včel a včelstev, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami; limit zvýšené úmrtnosti včelstev, při jehož překročení jsou chovatelé povinni hlásit tyto úhyny krajské veterinární správě; podmínky vydávání veterinárního osvědčení k přemístění včelstev a jeho obsahové náležitosti; opatření ke zdolávání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz včel; rozsah prohlídky včelstev s rozebráním včelího díla a vedení záznamů prohlížitele včelstev; podrobněji postup při uplatňování náhrady nákladů a ztrát vzniklých v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka podle § 67 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a náležitosti žádosti o její poskytnutí.

Účinnost od 22. února 2018

Částka 13 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. února 2018

Nařízení vlády č. 23/2018 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

Za národní kulturní památky se prohlašují například následující kulturní památky: Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana, Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 14 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. února 2018

Nález Ústavního soudu ze dne 19. prosince 2017, sp. zn. Pl. ÚS 8/16, o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 124/2008 Sb. (publikovaný pod č. 26/2018 Sb.)

Ústavní soud návrh na zrušení § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zamítl.

Nejvyšší správní soud podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení předmětných ustanovení v souvislosti s jím projednávanou kasační stížností, kterou se stěžovatel brání proti tomu, že rozhodnutím správních orgánů nebyl ustanoven mysliveckou stráží pro nesplnění podmínky bezúhonnosti, stanovené v § 12 odst. 3 písm. c) zákona o myslivosti; za bezúhonného se mj. nepovažuje ten, kdo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin (§ 12 odst. 4 zákona o myslivosti). Stěžovatel byl v roce 1976 odsouzen pro trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 21 odst. 4 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy s právem na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek a právem na svobodnou volbu povolání. Vymezení bezúhonnosti je podle navrhovatele příliš široké a znemožňuje tak ustanovení mysliveckou stráží i po mnoha letech, kdy je jinak odsouzení již zahlazeno a na odsouzeného se hledí, jako by nebyl trestán.

Ústavní soud k tomu uvádí, že myslivecká stráž je ustanovena k dohledu nad dodržováním povinností spojených s ochranou myslivosti, disponuje přitom poměrně širokým oprávněním (např. usmrcování v zákoně specifikovaných zvířat, ukládání pokut podle zákona o myslivosti, odebírání loveckých zbraní či psů osobám přistiženým při neoprávněném lovu, zadržení těchto osob na místě či zastavení a prohlídka dopravních prostředků, u nichž je důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř). Podmínky pro výkon funkce upravuje § 12 odst. 3 zákona o myslivosti, požadavek bezúhonnosti je obsažen v písmenu c) a je upřesněn v napadených odstavcích 4 a 5. Podle odstavce 4 se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. Podle věty druhé odstavce 5 se při posuzování bezúhonnosti nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.

Ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podle čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod pak má každý právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Obdobná záruka plyne i z čl. 6 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 1 Evropské sociální charty, které garantují právo na práci. Napadená ustanovení však oproti názoru Nejvyššího správního soudu do výše uvedených práv vůbec nezasahují, neboť funkci myslivecké stráže nelze považovat za povolání, podnikání, jinou hospodářskou činnost či obecně za práci ve smyslu citovaných článků Listiny a mezinárodních smluv. Pod ochranou čl. 26 není vykonávání jakékoli činnosti, nýbrž právě činnosti, kterou lze charakterizovat jako povolání či práci a jejíž hodnota nespočívá jen v samotné činnosti, nýbrž současně i ve významu této činnosti pro člověka, který ji vykonává, tedy že tato činnost je zásadně způsobilá mu potenciálně zajistit živobytí. Funkce myslivecké stráže, kterou člověk vykonává ve volném čase a bez nároku na odměnu, takovou činnost nepředstavuje. Tím samozřejmě není nikterak snižován význam myslivosti jako takové z hlediska veřejného zájmu.

Podle názoru Ústavního soudu je myslivecká stráž veřejnou funkcí ve smyslu čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, neboť se bezprostředně podílí na správě věcí veřejných.

Podmínka bezúhonnosti pro výkon určité funkce či veřejné služby je standardním nástrojem, objevujícím se nejen v zákonech, nýbrž i v Ústavě České republiky. Její cíl bývá v obecné rovině dvojí – snaha zákonodárce zajistit co nejkvalitnější výkon veřejných funkcí a zvýšení morálního kreditu v očích veřejnosti. Podmínka bezúhonnosti tedy jak obecně, tak konkrétně v případě myslivecké stráže sleduje legitimní cíl. K dosažení takového cíle však musí být zvoleny také přiměřené prostředky. Ústavní soud se domnívá, že i přes svou přísnost podmínka bezúhonnosti, u níž se nepřihlíží k zahlazení odsouzení, pro výkon funkce myslivecké stráže zjevným způsobem nepřiměřená není. Nelze opomenout, že myslivecká stráž je při výkonu veřejné moci oprávněna užívat zbraň, jakkoli není používána jako donucovací prostředek vůči lidem, a svá oprávnění vykonává samostatně bez přímých kontrolních mechanismů.

Částka 19 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. března 2018

Zákon č. 35/2018 Sb., o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny

Zákon obsahuje změny 6 zákonů, a to konkrétně zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů.

Společným předmětem změn uvedených zákonů je upravení způsobu vytvoření zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny, jejichž zřízení uvedené zákony předpokládají.

Nově se stanoví pouze minimální počet 7 členů kontrolních orgánů, který bude moci být Poslaneckou sněmovnou navýšen tak, aby v něm byly zastoupeny všechny poslanecké kluby, tj. politické strany a politická hnutí do Poslanecké sněmovny ve volbách zvolené, s tím, že počet členů je vždy lichý.

Účinnost od 7. března 2018

Částka 21 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. března 2018

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 41/2018 Sb., o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky

Prezident republiky vyhlásil doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 78 a stanovil dny jejich konání na pátek 18. května 2018 a sobotu 19. května 2018. Volební obvod č. 78 má sídlo ve Zlíně a je vymezen severní částí okresu Zlín, ohraničenou na jihu obcemi Nedašov, Návojná, Valašské Klobouky, Křekov, Vlachova Lhota, Újezd, Vizovice, Zádveřice-Raková, Lípa, Zlín, Sazovice, Machová, a jižní částí okresu Vsetín, ohraničenou na severu obcemi Hošťálková, Liptál, Seninka, Leskovec, Valašská Polanka, Lužná, Lidečko, Horní Lideč, Střelná.

PŘEHLED OD ČÁSTKY 116/2017 DO ČÁSTKY 4/2018)

Částka 116 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. října 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2017, sp. zn. Pl. ÚS 9/15, o návrhu Nejvyššího správního soudu na prohlášení neústavnosti § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb. (publikovaný pod č. 338/2017 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 30. června 2012, bylo v rozsahu, v němž ukládalo povinnosti nezletilým poplatníkům, v rozporu s čl. 32 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4, čl. 3 odst. 1, a s čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Právní věty nálezu:

Právní úprava, která zatěžuje nezletilé poplatkovou povinností bez ohledu na to, zda mají prostředky k jejímu splnění, a zatěžuje je bez ohledu na možnost ovlivnit uložení platební povinnosti či se jí alespoň zprostit, je v rozporu s druhou větou čl. 32 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (absence zvláštní ochrany dětí a mladistvých), se čl. 3 odst. 1 (nepřípustná diskriminace na základě sociálního původu), a s čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 4 odst. 4 (rdousící účinek poplatku).

Částka 120 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 24. října 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 350/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 31. března 2018 nové volby do Zastupitelstva obce Zádub-Závišín (okres Cheb).

Částka 128 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. listopadu 2017

Zákon č. 364/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění zákona č. 121/2012 Sb.

Novela zákona č. 212/2009 Sb. rozšiřuje okruh oprávněných osob o vnuky původních vlastníků nemovitého majetku, který zanechali na území Podkarpatské Rusi. Písemné žádosti s nárokem na vypořádání budou moci oprávněné osoby podávat do 30. června 2018, jinak nárok zaniká.

Účinnost od 7. listopadu 2017

Částka 129 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. listopadu 2017

Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje

  • činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,

  • účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

  • práva a povinnosti podnikatelů, kteří poskytují platební služby, a uživatelů platebních služeb,

  • práva a povinnosti podnikatelů, kteří vydávají elektronické peníze, a držitelů elektronických peněz,

  • práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtem uplatňované různými poskytovateli,

  • používání jednotného označení služeb spojených s platebním účtem,

  • postup při změně platebního účtu,

  • přístup k platebnímu účtu.

Účinnost od 13. ledna 2018

Částka 133 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. listopadu 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 381/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 31. března 2018 nové volby do Zastupitelstva obce Lhotsko (okres Zlín).

Částka 136 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. listopadu 2017

Vyhláška č. 388/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance

Služební průkaz státního zaměstnance je plastová karta bílé barvy, rozměrů 85,60 x 53,98 mm se zakulacenými rohy. Na lícové straně služebního průkazu státního zaměstnance je na prvním až druhém řádku uveden text „SLUŽEBNÍ PRŮKAZ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE”. Na třetím řádku je uveden text „TITUL, JMÉNO A PŘÍJMENÍ:”. Na čtvrtém řádku je uveden text „EVIDENČNÍ ČÍSLO STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE:”. Na pátém řádku je uveden text „DATUM VYSTAVENÍ:” a text „PLATNOST DO:”. Na šestém řádku je uveden text „SLUŽEBNÍ ÚŘAD:”. V levé části je digitální zpracování fotografie státního zaměstnance o rozměrech 26 x 34 mm, pod ním je na sedmém řádku uveden text „ČÍSLO SLUŽEBNÍHO PRŮKAZU:”. Vpravo nahoře je velký státní znak. V pravé části může být umístěn kontaktní elektronický čip. Pod každým textem na třetím až sedmém řádku je umístěno bílé pole sloužící k zapsání příslušného údaje. Příjmení a označení služebního úřadu se zapisují velkými písmeny. Fotografie státního zaměstnance je barevná. Požadavky na technické zpracování fotografie odpovídají technickým požadavkům kladeným na fotografie pro vydání občanského průkazu.

Účinnost od 1. ledna 2018

Částka 146 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2017

Vyhláška č. 412/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška doplňuje seznam obecních úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, o dalších 5 obecních úřadů. Seznam zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, je doplněn o 4 velvyslanectví (Bejrút, Dillí, Nairobi a Peking).

Účinnost od 1. ledna 2018

Částka 153 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. prosince 2017

Vyhláška č. 429/2017 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. ledna 2018

Částka 154 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2017

Nařízení vlády č. 430/2017 Sb., o prohlášení území vybraných částí měst Františkovy Lázně, Cheb, Karlovy Vary a Mariánské Lázně a obce Valy s lázeňskou kulturní krajinou za památkové rezervace a o změně nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace

Účinnost od 1. ledna 2018

Nařízení vlády č. 431/2017 Sb., o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 30. června 2018

K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob v souvislosti se střežením areálu muničních skladů Květná se povolává nejvýše 84 vojáků v činné službě.

Účinnost od 1. ledna 2018 (pozbytí platnosti uplynutím dne 30. června 2018)

Částka 167 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. prosince 2017

Vyhláška č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč, a osobních silničních motorových vozidel 4,00 Kč. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí 30,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, 32,80 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, a 29,80 Kč u motorové nafty.

Účinnost od 1. ledna 2018

Částka 168 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 468/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 31. března 2018 nové volby do Zastupitelstva obce Konojedy (okres Praha-východ).

Částka 170 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. prosince 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 473/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 31. března 2018 nové volby do Zastupitelstva obce Písková Lhota (okres Nymburk).

Částka 171 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2017

Zákon č. 474/2017 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2018

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2018 se stanoví částkou 1 314 497 641 409 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 364 497 641 409 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 50 miliard Kč. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 197 575 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 8 605 003 980 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 959 571 000 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

Účinnost od 1. ledna 2018

Částka 172 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2017

Vyhláška č. 475/2017 Sb., kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony

Ve všech pěti vyhláškách, které provádějí jednotlivé volební zákony, byly zvýšeny odměny zapisovateli okrskové volební komise na výši 2 000 Kč (z dosavadních 1 500 Kč) a předsedovi okrskové volební komise na výši 2 100 Kč (z dosavadních 1 600 Kč).

Účinnost od 29. prosince 2017

Částka 4 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. ledna 2018

Vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

  • způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce, instituce elektronických peněz a správce informací o platebním účtu a způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a systém řízení bezpečnostních a provozních rizik poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

  • pravidla pro výpočet výše kapitálu a kapitálové přiměřenosti platební instituce a instituce elektronických peněz včetně jednotlivých přístupů, které se mohou při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat, a

  • minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění pro platební instituci, instituci elektronických peněz a správce informací o platebním účtu.

Účinnost od 13. ledna 2018

PŘEHLED OD ČÁSTKY 80/2017 DO ČÁSTKY 109/2017

Částka 80 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. července 2017

Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních

Touto vyhláškou se například stanoví

  • obsahová náplň teoretické a praktické části zkoušky odborné způsobilosti, celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu a výše odměny zkušebního komisaře,

  • požadavky na zabezpečení zbraní, střeliva a munice v průběhu přepravy,

  • povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice,

  • způsob vedení evidencí o zbraních, střelivu a munici při podnikání v oblasti zbraní a střeliva nebo při nakládání s municí a o provedení cvičných střeleb.

Účinnost od 1. srpna 2017

Částka 82 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2017

Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novelou stavebního zákona se například stanoví, že souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. Stavbou hlavní souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

Stavební zákon nově zakotvuje zmocnění pro vymezení správních obvodů obecných stavebních úřadů prováděcím právním předpisem.

Územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změna a úplné znění územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny se vyhotovuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu.

Zavádí se pojem oprávněného investora – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor”) je oprávněn požadovat, aby byl o úkonech správního orgánu při projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu vyrozuměn jednotlivě; za tím účelem podává žádost místně příslušnému krajskému úřadu. V žádosti uvede své identifikační údaje včetně údajů umožňujících zasílání do datové schránky, seznam obcí, kterých se žádost o doručování týká, a doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcí. Je-li žádost úplná, krajský úřad zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oprávněný investor zaznamenaný v seznamu oprávněných investorů je o úkonech správního orgánu informován tímto správním orgánem.

Novela stavebního zákona upravuje např. územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a dále společné územní a stavební řízení a rovněž společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 226/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Novelou zákona se stanoví nové významné dny České republiky, a to 9. březen – Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince; 18. červen – Den hrdinů druhého odboje; nově došlo k přejmenování následujícího významného dne České republiky: 10. červen – Den památky obětí vyhlazení obce Lidice.

Účinnost od 31. července 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 227/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Hradce (okres České Budějovice).

Částka 84 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. července 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 30. května 2017, sp. zn. Pl. ÚS 3/15, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu“, a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A” a „B” a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků (publikovaný pod č. 231/2017 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená ustanovení ruší uplynutím dne 31. prosince 2018.

Právní věty nálezu:

I. Vymezení rozsahu zdravotní péče či zdravotních pomůcek, které musejí být občanům poskytovány bezplatně, případně za částečnou úhradu, vyžaduje stanovení podmínek a současně mezí základního práva na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny základních práv a svobod.

II. Zákonem stanovené podmínky, za nichž mohou být zdravotnické prostředky poskytovány za úhradu z veřejného zdravotního pojištění, představují meze základního práva dodavatelů zdravotnických prostředků podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. Zákon, který stanoví meze základních práv a svobod natolik obecně či vágně, že určení jejich obsahu fakticky přenechá praxi státních orgánů či jiných subjektů, je v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ze stejných důvodů, pro které nelze stanovení mezí základních práv přenechat podzákonnému právnímu předpisu.

IV. Ustanovení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu”, a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A” a „B” a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků, nejsou dostatečně určitá a bez další konkretizace ani použitelná. Pojištěnec ani dodavatel zdravotnických prostředků na základě těchto ustanovení nemohou zjistit, jaké zdravotnické prostředky poskytované při ambulantní zdravotní péči mohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jakým způsobem byly posouzeny jejich vlastnosti (provedena jejich kategorizace), zjištěna jejich cena, respektive náklady, a provedeno srovnání jejich „ekonomické náročnosti”. Není stanovena ani forma, jakou se mají dozvědět o zařazení zdravotnického prostředku do systému úhrad a o zdravotní pojišťovnou „zjištěné” výši úhrady. O obsahu práv pojištěnců a dodavatelů zdravotnických prostředků tak fakticky rozhoduje zdravotní pojišťovna, která tím současně – v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod – konkretizuje meze základního práva občanů na zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny základních práv a svobod, respektive meze základního práva dodavatelů zdravotnických prostředků podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rozhodující je totiž vždy až konkrétní postup zdravotní pojišťovny, z něhož teprve lze vyvozovat kritéria, na jejichž základě byl „zjištěn” obsah práva pojištěnce na poskytnutí zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Právě z tohoto postupu zároveň vyplyne, zda zdravotnický prostředek bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění a v jaké výši.

Částka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 9. srpna 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 242/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 6. ledna 2018 nové volby do Zastupitelstva obce Prameny (okres Cheb).

Částka 88 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. srpna 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 13. června 2017, sp. zn. Pl. ÚS 34/15, o návrzích Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., Veřejné ochránkyně práv, na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Varnsdorfu č. 2/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města (publikovaný pod č. 245/2017 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že výše uvedená ustanovení se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věty nálezu:

I. Z hlediska posouzení toho, zda lze zákaz sezení, stanovený vyhláškami obcí Varnsdorfu a Litvínova, podřadit pod zákonem stanovenou působnost pro vydávání obecně závazných vyhlášek podle § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je rozhodné, že všechna zákonná vymezení působnosti obce ve vztahu k pravomoci vydávat obecně závazné vyhlášky předpokládají, že na jejich základě stanovená povinnost, resp. zákaz, bude sledovat jimi vymezený účel, v tomto případě zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Zakázané sezení na všech těchto ostatních než vyhrazených místech nemůže být samo o sobě místní záležitostí, která by mohla veřejný pořádek narušit. K tomu by bylo třeba nastoupení dalšího kvalifikovaného jednání.

II. Z předmětného širokého zákazu sezení nelze totiž dovodit ani účel vymezený v § 10 písm. c) zákona o obcích. V posuzovaném případě nejde např. o zákaz sezení jen na vybraných travnatých plochách v obci, kterým by byla alespoň implicitně sledována ochrana veřejné zeleně a bylo by tak možné z takového zákazu dovodit jeho podřaditelnost pod zákonem stanovenou působnost podle § 10 písm. c) zákona o obcích.

III. Blanketní skutková podstata přestupku, obsažená v § 46 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nebo v § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, účinného od 1. 7. 2017, ve spojení s § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, neposkytují dostatečný zákonný základ tomu, aby mohla prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, jakožto podzákonného právního předpisu, vzniknout skutková podstata předčasně dokonaného přestupku fakticky spočívajícího v jednání, které samo o sobě není způsobilé veřejný pořádek narušit a může být jen přípravou k jeho narušení. Takový rozšiřující výklad § 10 písm. a) zákona o obcích – na základě kterého by obsah podzákonné právní úpravy (obecně závazné vyhlášky) mohl založit trestnost přípravného jednání, kterou právní úprava obecných podmínek odpovědnosti za přestupek v zákoně neobsahuje a není zákonem stanovena ani zvlášť ve vztahu k povinnostem ukládaným obecně závaznou vyhláškou – se dostává do kolize se zásadou zákonnosti, ústavně garantovanou v čl. 2 odst. 3 Ústavy.

Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. srpna 2017

Zákon č. 246/2017 Sb., o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie některá pravidla součinnosti České republiky s Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „Úřad”) a další pravidla týkající se evropských politických stran se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická strana”) a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická nadace”).

Název a zkratka evropské politické strany se musí lišit od názvů a zkratek politických stran a politických hnutí registrovaných podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Kdo podává Úřadu žádost o registraci evropské politické strany, přiloží osvědčení o souladu stanov evropské politické strany s právním řádem České republiky vydané Ministerstvem vnitra.

Nejvyšší orgán spolku může rozhodnout o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci. Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat

  • název, sídlo a identifikační číslo spolku,

  • název evropské politické nadace po změně právní formy a

  • rozhodný den.

Rozhodnutí o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci nabývá účinnosti dnem, kdy je rozhodnutí o registraci evropské politické nadace zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Evropské politické strany a evropské politické nadace využívají ke své vnitrostátní identifikaci vůči orgánům veřejné moci a vůči třetím osobám registrační číslo přidělené jim Úřadem.

Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách zveřejňuje pro informační účely přehled evropských politických stran a k nim přidružených evropských politických nadací s využitím údajů z rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací spravovaného Úřadem.

Vnitrostátním kontaktním místem, jehož prostřednictvím se Česká republika s Úřadem a schvalující osobou Evropského parlamentu vzájemně informují o otázkách souvisejících s financováním, kontrolou a sankcemi ve věcech evropských politických stran a evropských politických nadací, je Ministerstvo financí.

Vyžádá-li si Úřad v rámci jím vykonávané kontroly vůči evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím spolupráci České republiky, jsou orgány veřejné moci povinny poskytnout vnitrostátnímu kontaktnímu místu součinnost.

Účinnost od 18. srpna 2017

Zákon č. 248/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o obecní policii např. stanoví, že obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. Uvedená veřejnoprávní smlouva vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti.

K plnění úkolů podle § 2 zákona o obecní policii nebo podle zvláštního zákona na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav”) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků. O uzavření této veřejnoprávní smlouvy informuje starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, hejtmana kraje, na jehož území se obec nachází; v případě, že je na území obce pořádána společenská akce, informuje starosta obce o uzavření veřejnoprávní smlouvy krajský úřad kraje, na jehož území se obec nachází.

Strážníkem může být občan České republiky, který je starší 18 let (dosud platila věková hranice 21 let).

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 249/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.

Novela zákona o registru smluv např. rozšiřuje výjimky z povinnosti uveřejnění smluv; konkrétně se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nově nevztahuje např. na

  • smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,

  • smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování,

  • smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas,

  • smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., která se týká používání veřejných prostředků,

  • kolektivní smlouvu.

Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv dále nabývá účinnosti smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky.

Účinnost od 18. srpna 2017

Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující elektronickou identifikaci

  • využití elektronické identifikace,

  • působnost Ministerstva vnitra a Správy základních registrů na úseku elektronické identifikace a

  • přestupky na úseku elektronické identifikace.

Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný systém”).

Kvalifikovaným systémem je systém elektronické identifikace,

  • který spravuje kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný správce”),

  • který splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro jednu z úrovní záruky stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci,

  • který umožňuje poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci,

  • v jehož rámci jsou osobní identifikační údaje jedinečně identifikující osobu v okamžiku vydání prostředku pro elektronickou identifikaci spojeny s danou osobou v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie a

  • v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci, který je spojen s osobou, kterou identifikuje, v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie.

Kvalifikovaným systémem je dále systém elektronické identifikace oznámený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci, v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky alespoň značnou.

Kvalifikovaným správcem může být pouze

  • státní orgán, nebo

  • osoba, které byla udělena akreditace pro správu kvalifikovaného systému.

Národní bod je informační systém veřejné správy podporující proces elektronické identifikace a autentizace prostřednictvím kvalifikovaného systému. Správcem národního bodu je Správa základních registrů.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. srpna 2017

Zákon č. 257/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Tento zákon vložil do příslušných zákonů o územních samosprávných celcích ustanovení, které zmírňuje dosud kategoricky znějící (některé) principy hospodaření územních samosprávných celků (obcí, krajů a hlavní město Praha) spočívající v tom, že majetek příslušného územního samosprávného celku musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti a dále, že územní samosprávný celek je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Nově však již není porušením uvedených povinností takové nakládání s majetkem územního samosprávného celku, které sleduje jiný důležitý zájem územního samosprávného celku, který je řádně odůvodněn.

Účinnost od 18. srpna 2017

Zákon č. 260/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o rozpočtovém určení daní např. zvýšila u obcí jako daňový příjem stávající podíl 21,4 % na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.

Při stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Poprvé se vyhláška podle § 4 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá tak, aby nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2018 s počty obyvatel obcí a výměrou katastrálních území obcí k 1. lednu 2017, s počty zaměstnanců k 1. prosinci 2016 a s počty dětí a žáků k 30. září 2016.

Účinnost od 1. ledna 2018

Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. srpna 2017

Nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra

Ministerstvo vnitra může udělovat tato ocenění:

  • Medaile ministra vnitra,

  • medaile „Za zásluhy o české archivnictví”,

  • titul „Přívětivý úřad”,

  • Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě,

  • Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě,

  • Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni,

  • Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality,

  • titul „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra”,

  • Cena Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu,

  • uvedení sportovce do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra.

Medaile ministra vnitra se uděluje fyzické osobě za zásluhy nebo celoživotní práci v oblastech svěřených Ministerstvu vnitra anebo za zásluhy při mezinárodní propagaci Ministerstva vnitra a jeho činnosti. Titul „Přívětivý úřad” se uděluje 3 obecním úřadům obce s rozšířenou působností a 3 obecním úřadům obce s pověřeným obecním úřadem za šíři a kvalitu služeb poskytovaných občanům. Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě se uděluje správnímu úřadu, územnímu samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcí za využívání moderních postupů řízení kvality ve veřejné správě. Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě se uděluje správnímu úřadu, územnímu samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcí za dlouhodobé zlepšování jeho činnosti v důsledku využívání nového nástroje, přístupu, postupu anebo inovativního způsobu využívání existujících nástrojů. Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni se uděluje územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcí, útvaru Policie České republiky nebo právnické osobě věnující se prevenci kriminality k ocenění 3 nejlepších projektů v oblasti prevence kriminality. Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality se uděluje územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcí, útvaru Policie České republiky nebo středisku Probační a mediační služby České republiky k ocenění 3 nejlepších realizovaných projektů v oblasti prevence kriminality, které byly přihlášeny do národního kola Evropské ceny prevence kriminality.

Účinnost od 1. září 2017

Částka 97 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. srpna 2017

Vyhláška č. 276/2017 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. září 2017

Vyhláška č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení

Tato vyhláška upravuje postup obce při zajištění pohřbení těla zemřelého slušným způsobem podle místních zvyklostí (dále jen „slušné pohřbení”).

Obec zajistí slušné pohřbení těla zemřelého bez zbytečného odkladu. Řídí se rozhodnutím zemřelého, je-li jí známo. Obec při zajištění slušného pohřbení postupuje tak, aby nevznikaly zbytečné náklady a aby byla co nejméně zatěžována osoba, u které je tělo zemřelého uloženo. Obec informuje o zajištění slušného pohřbení matriční úřad, který provedl zápis úmrtí fyzické osoby do knihy úmrtí.

V případě zajištění slušného pohřbení do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebišti obec postupuje tak, aby s tím související náklady byly tvořeny nejméně těmito položkami: hrobnické práce, nájem hrobového místa na dobu tlecí a opatření hrobového místa včetně hrobové desky.

V případě zajištění slušného pohřbení v krematoriu obec postupuje tak, aby s tím související náklady byly v závislosti na způsobu uložení lidských ostatků na pohřebišti tvořeny nejméně těmito položkami: kremace, nájem hrobového místa na dobu 10 let, opatření hrobového místa včetně hrobové desky, urna, uložení popela do pevně uzavíratelné urny s označením, převoz urny s lidskými ostatky na veřejné pohřebiště a uložení urny s lidskými ostatky do úložiště jednotlivých uren na veřejném pohřebišti, uložení urny s lidskými ostatky do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebišti, rozptyl zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti, nebo vsyp zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti.

Obec při zajištění slušného pohřbení postupuje tak, aby s tím související náklady byly v závislosti na způsobu pohřbení dále tvořeny nejméně těmito položkami: odměna pro provozovatele pohřební služby, použití chladicího zařízení, použití mrazicího zařízení, konečná rakev, vložka do konečné rakve, vystýlka do konečné rakve, transportní vak, úprava těla zemřelého (svlečení, umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy), rubáš, návleky na chodidla, oblečení do šatů nebo rubáše, uložení těla zemřelého do rakve, manipulace s rakví, jinou obdobnou schránkou nebo transportním nosítkem a přeprava těla zemřelého, kromě přepravy na pitvu a z pitvy, do místa pohřbení.

Účinnost od 1. září 2017

Částka 99 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. září 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 27. června 2017, sp. zn. Pl. ÚS 21/16, o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 282/2017 Sb.)

Ústavní soud návrh na zrušení § 24 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zamítl.

Právní věty nálezu:

K uzavření pozemní komunikace, na níž se má konat ohlášené shromáždění, může správní orgán přikročit pouze a jen tehdy, pokud toto uzavření bude odpovídat i požadavkům čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tzn., že komunikace bude uzavřena za účelem dosažení jednoho z legitimních cílů uvedených v čl. 19 odst. 2 Listiny, uzavření dané komunikace bude k dosažení tohoto cíle nezbytné a že omezení shromažďovacího práva bude vůči sledovanému cíli přiměřené.

Částka 104 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. září 2017

Zákon č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon)

Tento zákon upravuje některé zásady jednání a styku Poslanecké sněmovny (dále jen „Sněmovna”) a Senátu mezi sebou a navenek.

Jestliže Sněmovna vysloví souhlas s návrhem ústavního zákona nebo návrhem jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor a Senát takový návrh schválí, je návrh zákona přijat. Jestliže Senát takový návrh zákona nepřijme, jeho projednávání končí.

Vysloví-li Sněmovna s návrhem zákona souhlas, může pověřit poslance, aby v Senátu odůvodnil pozměňovací návrhy, které Sněmovna přijala. Zamítne-li Senát návrh zákona nebo vrátí-li jej Sněmovně s pozměňovacími návrhy, může pověřit senátora, aby ve Sněmovně odůvodnil usnesení Senátu. Při odůvodňování usnesení komory, jejímiž jsou členy, na schůzi druhé komory nebo jejího orgánu mají pověřený poslanec a pověřený senátor obdobné postavení jako navrhovatel; nemohou však vzít předložený návrh zpět. Účastní-li se jednání navrhovatel, udělí se slovo pověřenému poslanci nebo pověřenému senátorovi po navrhovateli.

Komory mohou zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek shodnými usneseními pracovní skupinu komor.

Pokud jednací řád Sněmovny poskytuje práva a ukládá povinnosti poslanci, orgánu Sněmovny nebo poslaneckému klubu, mají na společné schůzi komor stejná práva a povinnosti též senátor, orgán Senátu a senátorský klub.

Účinnost od 1. září 2018

Zákon č. 304/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony)

Novela zákona o silniční dopravě např. stanoví, že vnitrostátní linkovou osobní dopravu může provozovat jen podnikatel v silniční dopravě, který je držitelem licence k jejímu provozování vydané dopravním úřadem.

Podnikatel v silniční dopravě může po dobu nejdéle 60 dnů provozovat vnitrostátní linkovou osobní dopravu i bez licence, jde-li o její provozování v souladu

  • s rozhodnutím, kterým mu bylo poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících uloženo v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících,

  • se smlouvou uzavřenou na základě přímého zadání v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, nebo

  • se smlouvou uzavřenou na základě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

O udělení licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy rozhoduje na základě žádosti dopravce dopravní úřad, v jehož správním obvodu má být výchozí zastávka linky. Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy.

Provozovat mezinárodní linkovou osobní dopravu může jen podnikatel v silniční dopravě, a to na základě

  • licence udělené Ministerstvem dopravy a licence vydané příslušným orgánem jiného státu pro území tohoto státu, jímž linka vede, nebo

  • povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie uděleného Ministerstvem dopravy nebo příslušným orgánem jiného členského státu.

Jízdní řád pro veřejnou linkovou osobní dopravu nebo jeho změnu schvaluje na žádost dopravce

  • dopravní úřad, který udělil licenci, jde-li o vnitrostátní linkovou osobní dopravu,

  • Ministerstvo dopravy, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu.

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit

  • řidiči taxislužby jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce povinnost prokázat zkouškou znalosti místopisu, obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele a mít při provozování taxislužby na území obce u sebe osvědčení o složení zkoušky; osvědčení o složení zkoušky je veřejnou listinou,

  • způsob organizace a provádění zkoušky a opravného opakování této zkoušky, dobu a podmínky platnosti této zkoušky a vzor osvědčení o složení zkoušky.

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit dopravcům jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce splnění zvláštních požadavků na vozidla taxislužby, kterými mohou být požadavek na barvu karoserie vozidla nebo technické požadavky. Jako technický požadavek lze stanovit pouze požadavek na minimální nebo maximální rozměry vozidla, maximální zdvihový objem motoru, stupeň plnění emisní úrovně nebo druh paliva. Zvláštní požadavky na vozidla taxislužby nesmí zvýhodňovat určitého výrobce, tovární značku nebo typ vozidla.

Účinnost od 4. října 2017 (s výjimkami)

Částka 109 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. října 2017

Nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Výše odměn poskytovaných uvolněným členům zastupitelstva obce, zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárního města, zastupitelstva kraje, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části hlavního města Prahy za měsíc a maximální výše odměn poskytovaných neuvolněným členům zastupitelstva obce, zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárního města, zastupitelstva kraje, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části hlavního města Prahy za měsíc je stanovena v příloze k tomuto nařízení.

Účinnost od 1. ledna 2018

PŘEHLED OD ČÁSTKY 55/2017 DO ČÁSTKY 78/2017

Částka 55 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 2. června 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 161/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Dvakačovice (okres Chrudim).

Částka 61 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. června 2017

Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní

V části čtvrté zákona dochází k novelizaci zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se např. stanoví, že sazba místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst činí až 200 Kč za každý započatý den (dosud sazba tohoto místního poplatku činila pouze až 20 Kč za každý započatý den). V případě místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace se pro obec časově omezuje možnost vydání obecně závazné vyhlášky, kterou obec stanoví výši sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku, a to tak, že předmětnou obecně závaznou vyhlášku může obec vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. V procesní části zákona o místních poplatcích se specifické pravidlo spočívající v tom, že – penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut, se neuplatňují – nově doplňuje rovněž o pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Nově se dále stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu odpovídající den platby místního poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu. Lze zmínit i další nové pravidlo, které stanoví, že v případě, že poplatník nesplní povinnost ohlásit údaj rozhodný pro osvobození nebo úlevu od místního poplatku ve lhůtě stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo ve lhůtě podle 14a odst. 3 zákona o místních poplatcích (tj. dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník nebo plátce povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala), nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto místního poplatku zaniká; za nesplnění této povinnosti nelze uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 63 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. června 2017

Vyhláška č. 172/2017 Sb., o podrobnostech obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích a o náležitostech osvědčení o vykonání zkoušky odborné způsobilosti

Přihlašování úřední osoby ke zkoušce odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích (dále jen „zkouška”) provádí správní orgán, ve kterém je úřední osoba zařazena (dále jen „příslušný orgán”). Příslušný orgán zasílá přihlášku Ministerstvu vnitra, nebo jím zřízené státní příspěvkové organizaci, je-li pověřena zajištěním zkoušky (dále jen „zkušební instituce”); pověření státní příspěvkové organizace zveřejňuje Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách. Termín konání zkoušky určuje zkušební instituce tak, aby úřední osobě bylo umožněno konat zkoušku do 90 dnů ode dne doručení přihlášky.

Zkouška se koná formou ústních odpovědí na zkušební otázky. Seznam zkušebních otázek se člení na části A (Ověření znalostí organizace a činnosti veřejné správy), B (Ověření znalostí v oblasti odpovědnosti za přestupek) a C (Ověření znalostí v oblasti řízení o přestupku). Každá část obsahuje 10 otázek. Úřední osoba si losuje po jedné otázce z každé části. Rozsah právní úpravy, která je předmětem zkušebních otázek, je stanoven v příloze k této vyhlášce. Zkušební otázky zveřejňuje zkušební instituce na svých internetových stránkách. Zkouška trvá nejdéle 60 minut včetně přípravy. Zkouška se koná před zkušební komisí sestávající ze tří členů, které zkušební instituce vybere ze seznamu zkušebních komisařů. Seznam zkušebních komisařů sestavuje Ministerstvo vnitra.

Jestliže úřední osoba odpoví na každou z vylosovaných otázek tak, že prokáže znalosti organizace a činnosti veřejné správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek, je zkouška vykonána úspěšně a úřední osoba se hodnotí výrokem „vyhověl”/„vyhověla”; v opačném případě zkouška není vykonána úspěšně a úřední osoba se hodnotí výrokem „nevyhověl”/„nevyhověla”. V případě, že zkouška nebyla vykonána úspěšně, zkušební instituce písemně sdělí den, místo a čas konání opakované zkoušky příslušnému orgánu, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním.

V případě úspěšného vykonání zkoušky vydá Ministerstvo vnitra úřední osobě do 15 dnů ode dne konání zkoušky osvědčení o vykonání zkoušky.

Účinnost od 1. července 2017

Vyhláška č. 173/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

Zvláštní odbornou způsobilost prokazují úředníci územních samosprávných celků, kteří vykonávají správní činnosti uvedené v § 1 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb. Dosavadních 30 správních činností bylo novelou doplněno o novou správní činnost „při výkonu veřejného opatrovnictví”. Stávající správní činnost „při správě daní a poplatků” byla změněna na správní činnost „při správě daní, poplatků a jiných peněžitých plnění do veřejných rozpočtů“; stávající správní činnost „při přestupkovém řízení ve věci veřejného pořádku, občanského soužití a majetku” byla změněna na správní činnost „při přestupkovém řízení ve věci pořádku ve státní správě, pořádku v územní samosprávě, veřejného pořádku, občanského soužití a majetku” a stávající správní činnost „při ochraně zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků a prevenci havárií způsobených těmito látkami” byla změněna na správní činnost „při prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi”. Novela dále např. stanoví, že v případě dalšího ověření zvláštní odborné způsobilosti, jde-li o úředníka, který je držitelem platného osvědčení vydaného před 1. lednem 2003 pro některou správní činnost, přiloží územní samosprávný celek k přihlášce originál osvědčení převedený do elektronické podoby.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 65 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. června 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 23. května 2017, sp. zn. Pl. ÚS 10/16, o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) ve slovech „... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.” (publikovaný pod č. 182/2017 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Z odůvodnění nálezu:

Pokud byl proveden vklad vlastnického práva k nemovitostem, které posléze byly vydány v restitučním řízení oprávněným osobám, ve prospěch osob, které však účastníky tohoto restitučního řízení nebyly, má se za to, že převod na tyto osoby je třeba považovat za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ, neboť bylo porušeno kogentní ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, jehož obsahem je mj. zákaz zcizování majetku dotčeného restitucemi.

Při řešení kolize mezi zásadou ochrany osoby, jíž svědčí skutečný právní stav (rozporný se stavem zapsaným do veřejného seznamu), a zásadou materiální publicity podle § 984 NOZ, poskytující ochranu osobě, která uskutečnila právní jednání s důvěrou v stav potvrzený zápisem do veřejné evidence, je možné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 165/2011, podle něhož je nutno najít praktickou konkordanci mezi oběma protikladně působícími principy tak, aby zůstalo zachováno maximum z obou, a není-li to možné, aby výsledek byl slučitelný s obecnou představou spravedlnosti.

Osoby, jimž jako oprávněným svědčí skutečný právní stav, potvrzený výsledkem restitučního řízení, mohou uplatněním poznámky spornosti podle § 986 NOZ u toho, kdo veřejný seznam vede, a podáním žaloby na určení vlastnictví usilovat o výmaz vlastnického práva dosud zapsaných osob. Toto řešení dovoluje zabránit výmazu práv těchto osob, aniž by se mohly proti tomu bránit, neboť jako účastníci řízení o žalobě na určení vlastnictví budou jeho výsledkem vázány.

Takový, ústavně konformní výklad § 17 odst. 4 KTZ, ukládajícího katastrálnímu úřadu přezkoumat před povolením vkladu závaznost soudního rozhodnutí i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno, naplňuje i právo na účast při projednání vlastní věci, ústavně zaručené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Částka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. června 2017

Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích

Změnový zákon novelizoval celkem 251 zákonů na různých úsecích veřejné správy (v jednotlivých zákonech se např. stávající pojem „správní delikt” nahradil jednotným pojmem „přestupek”). Zákon např. novelizoval i správní řád, kde mj. stanovil, že pokud je při vyřizování rozkladu zapotřebí přezkoumat také písemnosti nebo záznamy obsahující utajované informace, které jsou uchovávány odděleně mimo spis, usnáší se na návrhu rozhodnutí zvláštní senát rozkladové komise. Zvláštní senát rozkladové komise je nejméně tříčlenný, každý jeho člen musí být státním občanem České republiky a držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přezkoumávaných utajovaných písemností nebo záznamů, nebo pro stupeň utajení vyšší, a předem poučen předsedou zvláštního senátu rozkladové komise podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost. Písemný záznam o poučení zašle správní orgán do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu (tento postup se neuplatní, prokáže-li se člen zvláštního senátu rozkladové komise poučením provedeným podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost). Většina přítomných členů zvláštního senátu rozkladové komise musejí být odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ústředního správního úřadu.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 67 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. června 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 184/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Vrbová Lhota (okres Nymburk) a Dolní Hradiště (okres Plzeň-sever).

Částka 68 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2017

Vyhláška č. 189/2017 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností, podmínkách a postupu při jejich přiznávání a propůjčování

Pro státní zaměstnance a zaměstnance vykonávající zahraniční službu (dále jen „zaměstnanec”) zařazené na služební místo nebo jmenované na služební místo v Ministerstvu zahraničních věcí s oborem státní služby „Zahraniční vztahy a služba” se v souladu s mezinárodní praxí k výkonu zahraniční služby užívají v pořadí od nejnižší do nejvyšší diplomatické hodnosti attaché, III. tajemník, II. tajemník, I. tajemník, velvyslanecký rada, rada-vyslanec, velvyslanec.

Pro zaměstnance ve stanoveném oboru služby v konzulárních úřadech se v souladu s mezinárodní smlouvou užívají v pořadí od nejnižší do nejvyšší konzulární hodnosti konzulární jednatel pro hodnost attaché, vicekonzul pro hodnosti III. a II. tajemník, konzul pro hodnosti I. tajemník a velvyslanecký rada, generální konzul pro hodnosti rada-vyslanec a velvyslanec.

Účinnost od 1. července 2017

Částka 71 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. července 2017

Zákon č. 193/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o pohřebnictví např. stanoví, že nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem, neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. O zajištění pohřbení může obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí.

Zajišťuje-li obec pohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatky na veřejném pohřebišti.

Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu s tímto druhem pohřbení na území České republiky; pokud obec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbení uložením do hrobu nebo hrobky.

Uvedené činnosti jsou zajišťovány obcí v přenesené působnosti. Prováděcí právní předpis stanoví postup obce při zajišťování slušného způsobu pohřbení.

Obec, která zajistila pohřbení, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo nebyla-li k němu dána pravomoc českých soudů, uplatní obec náhradu těchto nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj.

Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě rozhodnutí o změně využití území podle zvláštního právního předpisu a následného povolení stavby, je-li podle tohoto právního předpisu vyžadováno. Dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydává stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává stanovisko z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Mají-li být součástí veřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba rozhodnutí o jejich umístění podle zvláštního právního předpisu ani povolení stavby.

Účinnost od 1. září 2017

Zákon č. 195/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o občanských průkazech zavádí tzv. e-občanské průkazy pro všechny držitele občanského průkazu. Novela např. upravuje bezpečnostní osobní kód (slouží k autentizaci držitele občanského průkazu při fyzickém prokázání jeho totožnosti), identifikační osobní kód (slouží k přístupu k identifikačnímu certifikátu a je využíván při vzdálené autentizaci držitele občanského průkazu a k přístupu k identifikačním údajům držitele občanského průkazu) a deblokační osobní kód (slouží k odblokování přístupu k identifikačnímu certifikátu). Bezpečnostní osobní kód, identifikační osobní kód a deblokační osobní kód je tvořen nejméně 4 a nejvýše 10 číslicemi, které si zvolí držitel občanského průkazu.

Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podmínky pro používání prostředků pro elektronickou identifikaci uložených v kontaktním elektronickém čipu občanského průkazu a doporučená bezpečnostní opatření spojená s používáním těchto prostředků.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 72 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. července 2017

Zákon č. 198/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o Veřejném ochránci práv doplňuje jeho novou kompetenci spočívající v tom, že Veřejný ochránce práv sleduje naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením (tj. jedná se o Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášenou pod č. 10/2010 Sb. m. s.).

Účinnost od 1. ledna 2018

Zákon č. 199/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Novela zákona o silničním provozu např. stanoví, že držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, omezeno nebo odňato nebo pozastaveno podle § 95 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu nebo podle exekučního řádu, je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o podmínění, omezení, odnětí nebo pozastavení řidičského oprávnění nebo kdy mu byl doručen exekuční příkaz. Neplatný řidičský průkaz je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný např. k vedení řízení o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění, vydání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu, vydání paměťové karty řidiče, výměně řidičského průkazu členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem. Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností je dále příslušný např. k přijetí oznámení změny údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu, přijetí vrácené nebo odevzdané paměťové karty řidiče, přijetí ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a k dalším souvisejícím úkonům; poskytnutí údajů z registru řidičů nebo k vydání výpisu z registru řidičů o záznamech bodového hodnocení řidiče.

Pro účely vedení v registru řidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo paměťové karty řidiče si obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti o udělení řidičského oprávnění, rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu nebo paměťové karty řidiče opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti.

Účinnost od 1. července 2018

Částka 76 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. července 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 212/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. listopadu 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Tuřany (okres Kladno) a Kly (okres Mělník).

Částka 78 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. července 2017

Nařízení vlády č. 215/2017 Sb., o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti

Držitelé platných cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Držitelé těchto cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem.

Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů.

Držitelé platných diplomatických nebo úředních pasů Japonska a Nového Zélandu, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických nebo úředních pasů těchto zemí.

Držitelé platných diplomatických pasů Andorského knížectví, Bosny a Hercegoviny, Makedonie/FYROM, Republiky Srbsko a Republiky Černá Hora, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů těchto zemí.

Účinnost od 18. července 2017

PŘEHLED OD ČÁSTKY 5/2017 DO ČÁSTKY 28/2017

Částka 5 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. ledna 2017

Zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novela zákona o střetu zájmu např. novým způsobem vymezila veřejné funkcionáře z oblasti územní samosprávy, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí

  • člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn [§ 2 odst. 1 písm. o)],

  • člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn [§ 2 odst. 1 písm. p)], nebo

  • starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni [§ 2 odst. 1 písm. q)].

Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.

Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit

  • majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a

  • majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce.

V oznámení o majetku veřejný funkcionář uvede

  • věci nemovité,

  • cenné papíry, zaknihované cenné papíry nebo práva s nimi spojená,

  • podíl v obchodní korporaci nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, a

  • jiné věci movité určené podle druhu,

    • jejichž cena, která je v daném místě a čase obvyklá, přesahuje v jednotlivém případě částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, nebo

    • pokud je nabyl v průběhu kalendářního roku a jejich hodnota ve svém souhrnu, do něhož se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než 50 000 Kč, přesáhla částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku, který nabyl v průběhu výkonu funkce.

Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit nesplacené závazky, které má ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. V tomto oznámení uvede nesplacené závazky převyšující v jednotlivém případě částku 100 000 Kč.

Účinnost od 1. září 2017 (s výjimkami)

Sdělení Ministerstva vnitra č. 16/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Košátky (okres Mladá Boleslav).

Částka 7 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 22/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Svárov (okres Uherské Hradiště).

Částka 8 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 6. února 2017

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí v sektoru veřejných institucí a působnost Národní rozpočtové rady.

Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost.

Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dodržují při výkonu své činnosti pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi.

Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí.

Veřejnou institucí v sektoru veřejných institucí pro účely rozpočtové odpovědnosti je např.

  • stát, organizační složka státu a zařízení státu, které má obdobné postavení jako organizační složka státu,

  • státní příspěvková organizace,

  • státní fond,

  • veřejná výzkumná instituce,

  • veřejná vysoká škola,

  • zdravotní pojišťovna,

  • územní samosprávný celek,

  • dobrovolný svazek obcí,

  • regionální rada regionu soudržnosti,

  • příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí, nebo městskou částí hlavního města Prahy.

Činí-li výše dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu nejméně 55 % nominálního hrubého domácího produktu, uplatní se od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení takto upravené výše dluhu následující opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí

  • vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí; byl-li již návrh zákona o státním rozpočtu nebo návrh rozpočtu státního fondu předložen bez splnění této podmínky, vláda takový návrh vezme zpět a neprodleně předloží návrh nový,

  • vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven; návrhy schodkových rozpočtů může předložit jen při splnění podmínek stanovených zákony upravujícími veřejné zdravotní pojištění,

  • územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový; rozpočet územního samosprávného celku může být schválen jako schodkový jen při splnění podmínek stanovených zákonem upravujícím rozpočtová pravidla územních rozpočtů,

  • „další” veřejné instituce nesmí po období, v němž výše dluhu činí nejméně 55 % hrubého domácího produktu, zřizovat nové závazky ze smluv, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo orgánu státní moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok.

Výše uvedená opatření se neuplatní

  • v případě významného zhoršení ekonomického vývoje po dobu 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž Český statistický úřad ve čtvrtletních národních účtech zveřejní mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové a sezónní vlivy a počet pracovních dní za poslední čtvrtletí o nejméně 2 % nebo meziroční pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové vlivy za poslední čtvrtletí o nejméně 3 %,

  • v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,

  • po dobu mimořádných opatření vyhlášených vládou ke zvýšení obranyschopnosti státu v případě zhoršování bezpečnostní situace státu, nebo

  • po dobu 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž ministerstvo zveřejní, že úhrn nezbytných výdajů státního rozpočtu spojených s odstraňováním následků živelních pohrom, které zasáhly území České republiky, a výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků České republiky přesáhl 3 % nominálního hrubého domácího produktu.

Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.

Příjmy územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých do rozpočtu v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu.

Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z

  • vydaných dluhopisů,

  • přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí,

  • realizace plnění ze záruk,

  • vystavených směnek.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkou)

Částka 9 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 27/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Vinaře (okres Kutná Hora) a Horní Blatná (okres Karlovy Vary).

Částka 11 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. února 2017

Nařízení vlády č. 35/2017 Sb., kterým se stanoví sazba jednorázového poplatku za ukládání radioaktivních odpadů a výše příspěvků z jaderného účtu obcím a pravidla jejich poskytování

Výše příspěvku z jaderného účtu pro obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech (dále jen „průzkumné území”), činí 600 000 Kč ročně, a dále 0,40 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno. Tento příspěvek převede Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa”) obci poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení průzkumného území a následně vždy v prvním pololetí kalendářního roku.

Výše příspěvku z jaderného účtu pro obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech (dále jen „chráněné území”), činí 600 000 Kč ročně, a dále 0,60 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž je chráněné území stanoveno. Tento příspěvek převede Správa obci poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení chráněného území a následně vždy v prvním pololetí kalendářního roku.

Výše příspěvku z jaderného účtu pro obec, na jejímž katastrálním území je povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu, činí 4 000 000 Kč ročně. Tento příspěvek převede Správa obci v prvním pololetí daného kalendářního roku. Dále tato obec obdrží příspěvek ve výši 10 000 Kč za každý m3 uloženého radioaktivního odpadu v daném kalendářním roce. Tento příspěvek převede Správa obci v prvním pololetí následujícího kalendářního roku.

Obci, na jejímž katastrálním území je stanoveno chráněné území, převede Správa jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši 50 000 000 Kč do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení chráněného území.

Obci, na jejímž katastrálním území je ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení stanoveno chráněné území, převede Správa jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši 50 000 000 Kč do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

Účinnost od 14. února 2017

Částka 12 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 39/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Čachrov (okres Klatovy).

Částka 19 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 28. února 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 54/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 19. srpna 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Zádub-Závišín (okres Cheb).

Částka 21 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. března 2017

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Tento zákon upravuje opatření k ochraně před škodami působenými užíváním návykových látek a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při přijímání a provádění opatření podle tohoto zákona.

Pro účely tohoto zákona se rozumí návykovou látkou alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky a jiné látky s psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvoji duševních poruch a poruch chování.

Kraj v samostatné působnosti provádí protidrogovou politiku na území kraje; za tím účelem kraj přijímá nejméně jednou za 10 let krajskou strategii protidrogové politiky; za účelem koordinace protidrogové politiky může zřídit funkci krajského koordinátora pro protidrogovou politiku.

Obec v samostatné působnosti provádí protidrogovou politiku na území obce. V případě potřeby může zřídit funkci místního koordinátora pro protidrogovou politiku.

Účinnost od 31. května 2017

Částka 26 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. března 2017

Nález Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2016, sp. zn. Pl. ÚS 3/14, o návrhu Nejvyššího soudu na vyslovení protiústavnosti § 37 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění účinném do dne 30. 6. 2009 (publikovaný pod č. 73/2017 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

Účelem přijetí zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, bylo poskytnout osobám pronásledovaným represívními složkami totalitního státu důkazní materiál pro potřeby řízení o soudních a mimosoudních rehabilitacích, lustracích, majetkových restitucích aj. Vzhledem k veřejnosti těchto řízení bylo nutno chránit osobní údaje dotčených osob (nikoliv pronásledovatelů samotných) jejich anonymizací. Účel napadeného ustanovení zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, je však jiný: je jím zpřístupnění archiválií pocházejících z těchto svazků badatelům pro potřeby poznání minulosti jako předpoklad společenské sebereflexe. Podmínka předchozího souhlasu dotčených osob se zpřístupněním jejich údajů, které takto získané informace obsahují, obecně uplatňovaná podle § 37 odst. 2 a 3 při nahlížení do archiválií mladších třiceti let, jejíž praktické naplnění lze však v daném kontextu sotva reálně očekávat, není s tímto účelem slučitelná; vedla by totiž ve svých důsledcích k deformovanému „odosobnění dějin”, resp. de facto k uzavření takových archiválií. Výjimka z podmínky předchozího souhlasu podle odst. 6 (nyní odst. 11) proto sleduje cíl v demokratické společnosti legitimní ve smyslu čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Oba zákony působí vedle sebe, není mezi nimi konkurenční vztah zvláštního a obecného předpisu a přechodné ustanovení § 82 odst. 4 upravuje jejich aplikaci do budoucna ve prospěch zákona posléze uvedeného, při zachování účinků již předtím nastalých podle zákona prvně uvedeného až do uplynutí zmíněné ochranné lhůty.

Ochrana osobních údajů se v režimu zákona o archivnictví přesouvá do fáze jejich dalšího zpracování, kdy badatelé jsou povinni opatřit si, zvláště před zveřejněním takto získaných informací, souhlas dotčených osob. Přiměřenost zásahu do práva na soukromý život a informační sebeurčení, ústavně zaručeného čl. 10 Listiny základních práv a svobod, k němuž dochází v rámci otevřeného režimu podle tohoto zákona, je zajištěna v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ústavně konformním výkladem pojmu „nahlížení”, který znamená zpřístupnění archiválie na základě individuální žádosti badatele pro jeho potřebu, tzn. pouze pro jednotlivý konkrétní případ; nejedná se tedy o „zpřístupnění veřejnosti”. Takový omezující zásah automaticky nezahrnuje oprávnění badatele k dalšímu zpracování získaných informací, je nesrovnatelně méně citelný, než jejich zveřejnění pro neznámý a neomezený počet uživatelů, nedosahuje intenzity poškození lidské důstojnosti, cti a dobrého jména a je vyvážený vůči právu na přístup k informacím, v dané specifické oblasti pak i ospravedlněný významným společenským zájmem na autentickém poznání vlastní minulosti. Předmětné ustanovení zákona o archivnictví neupřednostňuje žádné z dotčených základních práv na úkor druhého způsobem ústavně nepřijatelným.

Přípustnost zásahu do práva na ochranu osobních údajů je ústavním, unijním i mezinárodním lidskoprávním katalogem vázána na účinnou kontrolu dodržování s tím spjatých omezení nezávislým orgánem. Pokud tedy archiv jako správce osobních údajů poruší svou povinnost – uloženou § 5 a 11 zákona o ochraně osobních údajů – nastavit v badatelském řádu a při jeho použití podmínky nahlížení do archiválií způsobem respektujícím tato omezení a vylučujícím neoprávněné zpracování, popř. pokud takto nastavené podmínky poruší badatel, je v první řadě úkolem Úřadu pro ochranu osobních údajů zjednat svou dozorovou činností a uplatněním postihu v případě přestupků a správních deliktů nápravu. Stejnou funkci plní i nástroje moci soudní – civilní žaloba na ochranu osobnosti popř. trestní odpovědnost jednotlivce i právnické osoby za neoprávněné nakládání s osobními údaji. To platí zejména pro ochranu nejintimnější osobní sféry dotčených osob, kam spadají citlivé stigmatizující informace o sexualitě, zdravotním stavu či duševním a mentálním postižení, o nezletilých dětech či obdobně zranitelných osobách, potřeba ochrany jejich soukromí a důstojnosti vyžaduje mimořádnou pozornost.

Částka 28 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. března 2017

Vyhláška č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů

Tato vyhláška stanoví strukturu a formát pro podávání oznámení o činnostech, o majetku a o příjmech a závazcích podle § 9 až 11 zákona o střetu zájmů.

Oznámení se podávají na elektronickém formuláři ve formátu HTML nebo PDF, který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Účinnost od 1. září 2017

PŘEHLED OD ČÁSTKY 139/2016 DO ČÁSTKY 2/2017

Částka 139 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. října 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 354/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Krásné (okres Chrudim) a Ostašov (okres Třebíč).

Částka 147 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. listopadu 2016

Zákon č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Podle novely zákona o ochraně ovzduší např. obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle jiného právního předpisu.

Rada obce může za účelem omezení znečištění ovzduší z dopravy na svém území nebo jeho části opatřením obecné povahy vydaným v přenesené působnosti stanovit zónu s omezením provozu silničních motorových vozidel (dále jen „nízkoemisní zóna”), do které mohou vjet pouze

  • silniční motorová vozidla označená emisní plaketou s uvedením příslušné emisní kategorie podle prováděcího právního předpisu,

  • silniční motorová vozidla uvedená v příloze č. 8 k tomuto zákonu a

  • silniční motorová vozidla označená emisní plaketou vydanou v jiném státě, pokud podmínky pro označení silničních motorových vozidel emisní plaketou a podmínky provozu v nízkoemisní zóně v tomto státě jsou obdobné jako podmínky stanovené tímto zákonem; vzory emisních plaket vydaných v jiném státě, s nimiž je povolen vjezd do nízkoemisní zóny podle tohoto zákona, zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

V opatření obecné povahy může být stanoveno, že do nízkoemisní zóny mohou vjet také silniční motorová vozidla, jejichž provozovatel má na území nízkoemisní zóny trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na základě povolení k dlouhodobému pobytu.

V opatření obecné povahy se stanoví území nízkoemisní zóny, emisní kategorie silničních motorových vozidel, které mají do nízkoemisní zóny dovolen vjezd, a způsob označení silničního motorového vozidla. Na průjezdním úseku dálnice nebo silnice lze nízkoemisní zónu stanovit pouze v případě, že na území obce mimo nízkoemisní zónu nebo mimo zastavěné území téže nebo sousední obce existuje jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy, po které je možné zajistit obdobné dopravní spojení. Proti návrhu opatření obecné povahy nelze podat námitky. Účinnost opatření obecné povahy lze stanovit nejdříve 12 měsíců ode dne jeho oznámení veřejnou vyhláškou. Obec informuje Ministerstvo životního prostředí o přijetí opatření obecné povahy nejpozději 1 měsíc ode dne jeho oznámení veřejnou vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí vede seznam stanovených nízkoemisních zón způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pro případy vzniku smogové situace mohou být v opatření obecné povahy stanoveny zvláštní podmínky provozu v nízkoemisní zóně, které spočívají v dodatečném omezení okruhu emisních kategorií silničních motorových vozidel, která mají do nízkoemisní zóny dovolen vjezd po dobu trvání smogové situace.

V opatření obecné povahy může být stanoveno, že do nízkoemisní zóny mohou vjet také silniční motorová vozidla, pro něž byla na žádost jejich provozovatele povolena dočasná nebo trvalá individuální výjimka. O žádosti rozhoduje obecní úřad obce, která stanovila nízkoemisní zónu. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení, který spočívá

  • v nemoci, bezmoci nebo jiném postižení žadatele, který nesplňuje podmínky pro přiznání označení pro osobu těžce zdravotně postiženou,

  • v pracovní době žadatele, která mu neumožňuje přepravovat se hromadnou dopravou,

  • v podnikání žadatele, které by bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno omezením provozu v nízkoemisní zóně, nebo

  • v potřebě zajištění přepravy věcí na kulturní, sportovní, společenskou, vzdělávací nebo výchovnou akci.

Výrobu emisních plaket zajišťuje Státní fond životního prostředí. Distribuci emisních plaket zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ministerstvo. Emisní plaketa se vydává za úplatu, jejíž výši stanoví na základě nákladů na výrobu a distribuci emisních plaket prováděcí právní předpis. Polovina z této úplaty je příjmem Státního fondu životního prostředí a polovina je příjmem osoby, která plaketu distribuuje.

Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle § 17 odst. 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v § 17 odst. 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle § 17 odst. 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkami)

Zákon č. 370/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Podle novely zákona o pozemních komunikacích např. platí, že v zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě případů uvedených v § 36 odst. 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna i ve vozovkách těchto pozemních komunikací.

Obecní úřad

  • rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,

  • vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Účinnost od 14. prosince 2016

Částka 155 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. listopadu 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 385/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Kozlov (okres Olomouc).

Částka 160 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2016

Nález Ústavního soudu ze dne 21. října 2016, sp. zn. Pl. ÚS 5/16, o návrhu na zrušení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky (publikovaný pod č. 393/2016 Sb.)

Ústavní soud rozhodl, že návrh na zrušení ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, se zamítá.

Právní věty nálezu:

  1. Ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství, neukládá Ministerstvu vnitra, aby nesdělovalo žádné důvody nevyhovění žádosti o udělení občanství, nýbrž aby nesdělovalo toliko ty důvody, které vyplývají ze stanovisek Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky, jejichž obsahem je utajovaná informace, podle které žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty. Přitom je třeba zdůraznit, že proto, aby bylo možno toto omezení akceptovat, musí ohrožení zde uvedených jednotlivých hodnot, které představují bezpečnostní riziko pro stát, dosahovat obdobně vysokého stupně. Pouze v takovém případě se důvod nevyhovění žádosti podrobně nesdělí, ale v odůvodnění rozhodnutí se pouze konstatuje, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Ve všech ostatních případech nevyhovění žádosti o udělení občanství pro nesplnění podmínek stanovených zákonem o státním občanství se důvody nevyhovění v odůvodnění takového rozhodnutí mají řádně uvádět.
  2. Napadená právní úprava je projevem optimalizace případného protichůdného působení ochranných mechanismů dvou Ústavou chráněných hodnot (právo na spravedlivý proces a bezpečnost státu a jeho základů), kdy by naopak bylo nepřiměřené, pokud by zákon o státním občanství zajistil úplné odůvodnění zamítnutí žádosti z důvodu ohrožení bezpečnosti státu na úkor ochrany bezpečnostních zájmů státu, která by tak musela požadavku takto pojímaného práva na spravedlivý proces bezvýhradně ustoupit. Ústavní soud nepovažuje proto napadené ustanovení za rozporné s čl. 36 odst. 1 Listiny ani s principem materiálního právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy.

Částka 166 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2016

Nařízení vlády č. 407/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb.

Podle této novely se úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými v předpise Evropské unie, která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, jiná trvalá kultura nebo školka. Úhor vznikne přírodním osemeněním, založením porostu plodiny nebo udržováním bez porostu. Úhor je nejméně jedenkrát ročně sečen, mulčován nebo pasen, včetně sečení nedopasků, a to v době od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku. Úhor bez porostu je udržován mechanickou kultivací nebo chemickými prostředky.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 167 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 412/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Podolí (okres Uherské Hradiště).

Částka 168 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 14. prosince 2016

Vyhláška č. 413/2016 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Podle novely „matriční” vyhlášky matriční úřad zašle v případě změny matrikáře úřadu s rozšířenou působností v jednom vyhotovení a krajskému úřadu ve dvou vyhotoveních do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.

Úřad s rozšířenou působností zašle v případě změny matrikáře krajskému úřadu ve dvou vyhotoveních do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.

Krajský úřad zašle v případě změny matrikáře matričního úřadu, úřadu s rozšířenou působností, nebo krajského úřadu Ministerstvu zahraničních věcí v jednom vyhotovení do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 169 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. prosince 2016

Nařízení vlády č. 414/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů

Novela nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev zvyšuje odměny za výkon funkce uvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků o 4 %, a dále zvyšuje maximální částky, které lze poskytnout neuvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků (rovněž až o 4 %). Tato novela mění nařízení vlády pouze v přílohách č. 1, č. 2 a č. 3, které stanoví jednotlivé kalkulační prvky (pevné složky a příplatky podle počtu obyvatel) pro výpočet konkrétní výše měsíční odměny člena zastupitelstva.

Účinnost od 1. ledna 2017

Vyhláška č. 415/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí

Tato novela vyhlášky např. stanovuje, že pokud se název části obce ani název ulice neuvádí, před číslem popisným se uvádí text „č.p.”. Před číslem evidenčním se text „č.ev.” uvádí vždy (jedná se o způsob zápisu adresy v registru územní identifikace, adres a nemovitostí).

Změnu údajů o části obce sdělí obec Ministerstvu vnitra bezodkladně po vydání příslušného rozhodnutí. Obec vyhotoví sdělení v elektronické podobě a zašle je spolu s usnesením zastupitelstva obce, kterým bylo rozhodnuto o vzniku, změně nebo zániku části obce, Ministerstvu vnitra. Technické požadavky na formu sdělení zveřejní úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Při vzniku nové části obce sdělí obec Ministerstvu vnitra název nové části obce, dále kód a název obce, o jejíž část se jedná, výčet stavebních objektů, které k nové části obce přísluší, a údaje o definičním bodu části obce. Součástí sdělení je grafická příloha s vyznačením souvislého území, ve kterém část obce leží, na podkladě mapy základního státního mapového díla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším či na podkladě digitální mapy veřejné správy. Dochází-li při vzniku nové části obce k přečíslování stavebních objektů, které dosud tvořily jinou část téže obce, zašle obec Ministerstvu vnitra též kopii rozhodnutí o jejich přečíslování. Stavební objekty, kterým se přidělují čísla popisná nebo evidenční v rámci nově vznikající části obce, musí ležet na území příslušné obce.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 173 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2016

Nařízení vlády č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data

Vláda nařizuje podle § 21 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, seznam informací zveřejňovaných jako otevřená data, kterými jsou:

  1. Účetní záznamy obsažené v centrálním systému účetních informací státu podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou účetních záznamů, které jsou zjišťovány a využívány výhradně pro potřeby monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy a nemají povahu účetních výkazů nebo finančních výkazů
  2. Informace obsažené v celostátním informačním systému o jízdních řádech podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
  3. Informace obsažené v centrální evidenci, v níž se zpracovávají údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
  4. Informace obsažené v centrální evidenci volných pracovních míst podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  5. Informace obsažené v evidenci agentur práce podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  6. Informace obsažené v registru poskytovatelů sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
  7. Informace obsažené v seznamu fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů
  8. Informace obsažené v seznamu o osobách zapsaných v České republice ve veřejném rejstříku zveřejňovaném Ministerstvem financí podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů
  9. Informace obsažené v evidenci obsazovaných služebních míst podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
  10. Metadata smluv obsažená v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
  11. Informace obsažené v informačním systému o veřejných zakázkách podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Účinnost od 1. ledna 2017 (s výjimkou bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2018)

Částka 177 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. prosince 2016

Vyhláška č. 435/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky např. stanovuje, že doba uložení datové zprávy v datové schránce činí

  1. 90 dnů ode dne, kdy se do datové schránky přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění k dokumentu obsaženému v datové zprávě přístup,
  2. 90 dnů ode dne, kdy bylo do datové schránky přistoupeno prostřednictvím elektronického systému spisové služby nebo jiné elektronické aplikace s užitím certifikátu,
  3. 3 roky ode dne, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky, nedojde-li k přístupu do datové schránky podle písmene a) nebo b).

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 181 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. prosince 2016

Nařízení vlády č. 446/2016 Sb., o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. prosince 2017

K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob v souvislosti se střežením areálu muničních skladů Květná se povolává nejvýše 84 vojáků v činné službě. Vojáci v činné službě plní příslušné úkoly pod velením příslušníka Policie České republiky.

Účinnost od 1. ledna 2017 (pozbytí platnosti uplynutím dne 31. prosince 2017)

Částka 183 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2016

Zákon č. 456/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Podle přechodných ustanovení novely zákona o evidenci obyvatel platí, že:

  1. Krajský úřad v přenesené působnosti ve spolupráci s obecními úřady a úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud vykonávají státní správu podle zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a se zvláštní matrikou (dále jen „obecní úřad”) v územním obvodu kraje poskytne do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení Ministerstvu vnitra seznam obecních úřadů v územním obvodu kraje, s jejichž adresou sídla je shodná adresa, na níž se lze při splnění podmínky podle § 10 odst. 6 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit k trvalému pobytu.
  2. Ministerstvo vnitra na základě seznamů obecních úřadů podle bodu 1 vytvoří jmenné seznamy občanů s trvalým pobytem na adrese sídla obecního úřadu a do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tyto seznamy poskytne dotčeným obecním úřadům.
  3. Obecní úřad v přenesené působnosti ve jmenném seznamu poskytnutém Ministerstvem vnitra podle bodu 2 označí občany, kteří mají mít podle § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o adrese trvalého pobytu označený jako adresu úřadu, a do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne tento seznam obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
  4. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti u občanů označených v seznamu podle bodu 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona označí v informačním systému evidence obyvatel údaj o adrese místa trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako adresu úřadu.
  5. Ministerstvo vnitra v případě obecních úřadů neuvedených v seznamu podle bodu 1 označí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v informačním systému evidence obyvatel u občanů s trvalým pobytem na adrese sídla obecního úřadu údaj o adrese místa trvalého pobytu v souladu s § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako adresu úřadu.

Účinnost od 1. června 2017 (s výjimkami)

Částka 184 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2016

Zákon č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017

Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2017 (dále jen „státní rozpočet”) se stanoví částkou 1 249 272 037 180 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 309 272 037 180 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 60 000 000 000 Kč.

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 140 548 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 8 190 527 028 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 906 192 600 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu.

Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 185 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2016

Zákon č. 458/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Podle první novely zákona o obchodních korporacích platí, že neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada tři členy. Počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi, jde-li o společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru.

Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak. Jde-li o společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru, volí dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti. Stanovy mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou; mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti.

Právo volit členy dozorčí rady mají pouze zaměstnanci, kteří jsou ke společnosti v pracovním poměru. Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci může být zaměstnanci odvolán.

Přechodné ustanovení novely zákona stanoví, že společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru uvede ujednání stanov a složení dozorčí rady do souladu s tímto zákonem do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Neučiní-li tak, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

Účinnost od 14. ledna 2017

Zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony

První novela občanského zákoníku např. stanoví, že nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.

Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.

Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Spoluvlastník se může vzdát předkupního práva podle § 1124 s účinky pro své právní nástupce. Jde-li o nemovitou věc zapsanou do veřejného seznamu, vzdání se předkupního práva se do něj zapíše.

Zemře-li nájemce, nájem bytu zvláštního určení skončí a pronajímatel vyzve členy nájemcovy domácnosti, kteří v bytě žili ke dni smrti nájemce a nemají vlastní byt, aby byt vyklidili nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Nejsou-li v bytě takové osoby, pronajímatel vyzve nájemcovy dědice, aby byt vyklidili nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží.

Pokud v bytě zvláštního určení žila ke dni smrti nájemce osoba zdravotně postižená nebo osoba, která dosáhla věku sedmdesáti let, která žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní byt, přejde na ni nájem ke dni smrti nájemce, pokud se pronajímatel s touto osobou nedohodnou jinak.

Nájem bytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, popřípadě jeho právního nástupce.

Účinnost od 30. prosince 2016 (s výjimkami)

Částka 186 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. prosince 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 466/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Kly (okres Mělník).

Částka 2 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. ledna 2017

Sdělení Ministerstva vnitra č. 9/2017 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí

Ministr vnitra vyhlásil na den 20. května 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Josefov (okres Sokolov) a Dobrovíz (okres Praha-západ).

PŘEHLED OD ČÁSTKY 101/2016 DO ČÁSTKY 134/2016

Částka 101 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. srpna 2016

Vyhláška č. 261/2016 Sb., o tabákových výrobcích

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

  • způsob poskytování informací o tabákových výrobcích,

  • požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění tabákových výrobků na trh,

  • maximální úrovně emisí cigaret,

  • umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru a rozsah údajů v něm obsažených,

  • umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku,

  • zakázané prvky a rysy tabákových výrobků a jejich jednotkových a zvláštních balení,

  • informace týkající se odvykání kouření a skupiny kombinovaných zdravotních varování,

  • rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi při uvádění tabákových výrobků na trh,

  • prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu a rozsah, lhůtu a způsob předložení zprávy o výsledku studie pro přísady uvedené v prioritním seznamu,

  • rozsah údajů požadovaných pro registraci před zahájením uvádění tabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku a způsob provedení této registrace,

  • seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobky uváděné na trh,

  • rozsah, lhůtu a způsob informování o novém tabákovém výrobku,

  • druhy tabákových výrobků a jejich členění na skupiny a podskupiny.

Účinnost od 7. září 2016

Částka 102 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. srpna 2016

Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom”) a Evropské unie zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu a Evropské unie a upravuje

  • podmínky mírového využívání jaderné energie,

  • podmínky vykonávání činností v rámci expozičních situací,

  • nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,

  • schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva,

  • monitorování radiační situace,

  • zvládání radiační mimořádné události,

  • podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření,

  • požadavky k zajištění nešíření jaderných zbraní a

  • výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření..

Účinnost od 1. ledna 2017

Částka 103 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. srpna 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 267/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Lechovice (okres Znojmo).

Nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2016, sp. zn. Pl. ÚS 18/16, o návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Všeň č. 2 ze dne 30. 6. 2015, o místní úpravě provozu na veřejně přístupových účelových komunikací v územním obvodu obce Všeň (publikovaný pod č. 268/2016 Sb.)

Ústavní soud výše uvedenou obecně závaznou vyhlášku obce Všeň zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Právní věta nálezu:

Veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů jejího vlastníka, může v rámci výkonu přenesené působnosti podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na žádost vlastníka a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností; obec tak proto nemůže učinit formou obecně závazné vyhlášky, a to ani tehdy, pokud jsou účelové komunikace v jejím vlastnictví.

Částka 106 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2016

Vyhláška č. 272/2016 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů

Účinnost od 1. září 2016

Částka 109 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 5. září 2016

Vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních

Tato vyhláška upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, a dále stanovuje výjimky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které nesplňují požadavky stanovené touto vyhláškou, pokud se nejedná o nabízení k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky. Tato vyhláška se nevztahuje na školní stravování.

Ve školách a školských zařízeních lze nabízet k prodeji, prodávat potraviny nebo umísťovat reklamu na potraviny, které splňují požadavky stanovené v příloze této vyhlášky a které

  • neobsahují sladidla vyjma žvýkaček bez cukru, nebo kofein, nejde-li o čaj a nealkoholické nápoje s čajovým extraktem,

  • neobsahují trans mastné kyseliny pocházející z částečně ztužených tuků, nebo

  • nejsou energetickým nebo povzbuzujícím nápojem nebo potravinou určenou pro sportovce nebo pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu.

Ve školách a školských zařízeních lze dále nabízet k prodeji, prodávat nebo umísťovat reklamu na

  • nezpracované ovoce a nezpracovanou zeleninu, kterými se rozumí ovoce a zelenina, které neprošly žádnou úpravou, jejímž důsledkem je podstatná změna původního stavu; za takové úpravy se nepovažuje omytí, loupání, okrajování, dělení, krájení, blanšírování, drcení, mělnění nebo balení, nebo

  • ovocné a zeleninové šťávy a nektary bez přidaného cukru, kterým se rozumí všechny monosacharidy a disacharidy s energetickou hodnotou vyšší než 3,5 kcal/g pocházející z jiných zdrojů než ovoce a zelenina a mléčné výroby, pokud jde o mléčný cukr; za přidaný cukr se považují rovněž cukry obsažené v potravinách, zejména med, slad, melasa, veškeré sirupy, nebo dvakrát a více koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy, jsou-li použity pro své sladivé vlastnosti.

Účinnost od 20. září 2016

Částka 110 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. září 2016

Nařízení vlády č. 283/2016 Sb., o stanovení prioritních dopravních záměrů

Prioritní dopravní záměry jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Prioritní dopravní záměry, u nichž oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvede i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

Účinnost od 12. září 2016

Částka 111 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. září 2016

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 288/2016 Sb., o zveřejnění seznamu států, do nichž lze překročit vnější hranici s občanským průkazem

Ministerstvo zahraničních věcí podle § 3 odst. 1 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že v seznamu států, do nichž lze ode dne publikace tohoto sdělení ve Sbírce zákonů překročit vnější hranici s občanským průkazem, jsou zařazeny tyto státy: Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Makedonská republika, Moldavská republika (občanské průkazy ve formátu ID1 a ID2), Srbská republika.

Částka 112 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 12. září 2016

Sdělení Ministerstva vnitra č. 291/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Závist (okres Blansko).

Sdělení Ministerstva vnitra č. 292/2016 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce

Ministr vnitra vyhlásil na den 4. února 2017 nové volby do Zastupitelstva obce Lančov (okres Znojmo).

Částka 115 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. září 2016

Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie

  • některé postupy poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru,

  • některé požadavky na služby vytvářející důvěru,

  • působnost Ministerstva vnitra v oblasti služeb vytvářejících důvěru a

  • sankce za porušení povinností v oblasti služeb vytvářejících důvěru.

Kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru uchovává po dobu 10 let dokumenty související s vydáváním

  • kvalifikovaných certifikátů pro elektronické podpisy nebo elektronické pečetě,

  • kvalifikovaných certifikátů pro autentizaci internetových stránek a

  • kvalifikovaných elektronických časových razítek.

K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým právně jedná,

  • stát, územní samosprávný celek (obec, kraj), právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem (dále jen „veřejnoprávní podepisující”), nebo

  • osoba neuvedená v předchozí odrážce při výkonu své působnosti.

K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.

Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

Nestanoví-li jiný právní předpis jako náležitost právního jednání obsaženého v dokumentu podpis nebo tato náležitost nevyplývá z povahy právního jednání, veřejnoprávní podepisující a jiná právnická osoba, jedná-li při výkonu své působnosti, zapečetí dokument v elektronické podobě kvalifikovanou elektronickou pečetí.

K pečetění elektronickou pečetí lze použít pouze uznávanou elektronickou pečeť, pečetí-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.

Uznávanou elektronickou pečetí se rozumí zaručená elektronická pečeť založená na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť nebo kvalifikovaná elektronická pečeť.

Účinnost od 19. září 2016

Částka 117 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. září 2016

Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů

Tento zákon upravuje práva a povinnosti související s vytvořením, užíváním a provozem centrální evidence účtů jako jednoho z prostředků sloužících k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů, zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky nebo Evropské unie.

Zřizuje se centrální evidence o účtech vedených bankami, zahraničními bankami, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a spořitelními a úvěrními družstvy pro jejich klienty.

Správcem centrální evidence účtů je Česká národní banka.

Účinnost od 6. října 2016 (s výjimkami)

Zákon č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Podle novely zákona č. 424/1991 Sb. např. mohou strana a hnutí založit nebo být členem jednoho politického institutu; politickým institutem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti

  • rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a