č. 558/2005 Sb. NSS, Řízení před soudem: odročení jednání
č. 558/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: odročení jednání
k čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
k čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
k čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
k § 49 odst. 3 a § 50 soudního řádu správního
Požádá-li účastník před zahájením jednání o jeho odročení z důvodu pracovní neschopnosti, kterou osvědčí, a z okolností případu, zejména z účastníkova dosavadního chování, zároveň není patrné, že omluva je motivována snahou prodlužovat soudní řízení, soud jednání odročí, neboť v daném případě jde o důležitý důvod ve smyslu § 50 s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2. 2005, čj. 2 Afs 5/2005-96)
Prejudikatura: srov. č. 445/2005 Sb. NSS.
Věc: Peter P. v P. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad Znojmo platebním výměrem ze dne 7. 12. 2000 vyměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1999 ve výši 0 Kč.
Finanční ředitelství v Brně zamítlo žalobcovo odvolání rozhodnutím ze dne 2. 10.2001.
Krajský soud v Brně zamítl žalobu proti tomuto rozhodnutí rozsudkem ze dne 25. 5. 2004. Učinil tak přitom při jednání, z něhož se žalobce a jeho zástupkyně pro nemoc omluvili a o jehož odročení žádali.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž mj. poukazoval na skutečnost, že soud ve věci rozhodl při jednání, ze kterého se omluvil on sám i jeho zástupkyně z důvodu nemoci. Omluvu v obou případech řádně doložili a požádali o odročení jednání. Pokud krajský soud přesto ve věci jednal a rozhodl, a to se zdůvodněním, že důvody odročení nejsou dány, jelikož ve věci se jedná o posouzení právní otázky, porušil tím právo stěžovatele na projednání věci v jeho přítomnosti, jakož i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.
Žalovaný ve svém vyjádření tuto námitku nepovažoval za důvodnou. Stěžovatelova zástupkyně, která se pro nemoc nemohla zúčastnit jednání soudu, měla za sebe zajistit substituci jiným advokátem či advokátním koncipientem. Závěr, že v projednávané věci se jedná o posouzení právní otázky, a že tedy přítomnosti stěžovatele a jeho právní zástupkyně není při jednání soudu třeba, zejména také s ohledem na to, že ve věci soud neprováděl dokazování, mohl krajský soud podle žalovaného učinit, neboť před nařízením jednání soudce musel mít prostudován spis a vytvořen názor na věc.
Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle § 49 odst. 1 s. ř. s. nařídí předseda senátu krajského soudu rozhodujícího ve správním soudnictví jednání a předvolá k němu účastníky tak, aby měli k přípravě alespoň deset pracovních dnů; o jednání vyrozumí osoby zúčastněné na řízení. Podle odst. 3 téhož ustanovení nebrání neúčast řádně předvolaných účastníků projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle § 50 s. ř. s. Podle § 50 s. ř. s. může být jednání z důležitých důvodů odročeno; soud může odročit jednání též tehdy, jestliže to účastníci shodně navrhnou.
Je tedy třeba odpovědět na otázku, zda jednání dne 25. 5. 2004 proběhlo v souladu se zákonem, přesněji řečeno,…
