dnes je 14.12.2024

Input:

č. 383/2004 Sb. NSS, Řízení před soudem: kompetenční výluka

č. 383/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: kompetenční výluka
k § 65 soudního řádu správního
k § 3 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
k § 1 a § 2 zákona ČNR č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky
Potvrzení okresního úřadu o nabytí československého státního občanství podle § 3 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a podle § 1 a § 2 zákona ČNR č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 s. ř. s., a je proto z přezkoumání soudem vyloučeno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2004, čj. 2 As 83/2003-62)
Věc: Ida K. v O. proti Krajskému úřadu kraje Vysočina o potvrzení o nabytí československého státního občanství.

Okresní úřad v Třebíči dne 27.3. 2002 vydal na žádost žalobkyně listinu označenou jako potvrzení o nabytí československého státního občanství Rudolfa U. Touto listinou okresní úřad potvrdil, že Rudolf U. byl státním občanem Československé socialistické republiky a zároveň státním občanem České socialistické republiky. Dále je v listině uvedeno, že toto občanství nabyl podle ustanovení § 1 a § 2 zákona č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, a podle ustanovení § 3 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb.
Správní žalobou se žalobkyně u Krajského soudu v Brně domáhala, aby soud „zrušil § 3 zákona č. 33/1945 Sb.“ z tohoto potvrzení. Krajský soud v daném případě s odkazem na § 65 odst. 1 s. ř. s. dospěl k závěru, že není splněna jedna z podmínek řízení, přičemž jde o nedostatek neodstranitelný. Nedostatek podmínky řízení spočívá dle soudu v absenci soudně přezkoumatelného správního rozhodnutí. Z tohoto důvodu soud žalobu ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Usnesení krajského soudu napadla žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížností. Namítla důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. Ve stížnosti uvádí, že chce pro sebe požádat o státní občanství Spolkové republiky Německo. K žádosti musí předložit potvrzení o nabytí českého občanství u sebe, svého otce a dědy. V případě, že některý z jejích předků, tj. otec nebo děd, nabyl občanství České republiky na základě vlastní žádosti, ztrácí možnost nabytí německého občanství každý z jeho potomků. Podle § 3 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb., na nějž je v žalobou napadeném potvrzení odkazováno, se státní občanství Československé republiky nabývalo na základě žádosti. To podle stěžovatelky znamená, že pokud napadené potvrzení nebude změněno, nemůže požádat o německé občanství, resp. o něj může požádat, ale tato žádost jí bude zamítnuta. Domnívá se, že by byla ve svých právech krácena v souvislosti s „rozhodnutím správního orgánu“; její žaloba je tedy oprávněná a řádně odůvodněná a stěžovatelka sama splňuje podmínku žalobní legitimace dle § 65 s. ř. s.
Ze spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že dne 7. 12. 1950 vydal Krajský národní výbor v Ostravě výměr o
Nahrávám...
Nahrávám...