č. 2299/2011 Sb. NSS; Kompetenční spory: půjčka sjednaná ve smlouvě o vzniku závazku veřejné služby
č. 2299/2011 Sb. NSS
Kompetenční spory: půjčka sjednaná ve smlouvě o vzniku závazku veřejné služby
k § 19 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě*)
k § 657 a násl. občanského zákoníku ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
k § 7 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění zákonů č. 519/1991 Sb. a č. 30/2000 Sb.
Ujednání o bezúročné půjčce sjednané mezi účastníky ve smlouvě o vzniku závazku veřejné služby podle § 19 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je třeba podřadit pod § 657 a násl. občanského zákoníku pojednávající o smlouvě o půjčce. Spor o vrácení bezúročné půjčky je tak sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu, který náleží rozhodovat soudům v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 19. 10. 2010, čj. Konf 13/2010-7)
Věc: Spor o pravomoc mezi Krajským úřadem kraje Vysočina a Krajským soudem v Brně, pobočkou Jihlava, za účasti žalobců a) obce Slavíčky, b) obce Dukovany, c) obce Kožichovice, d) obce Rouchovany, e) obce Odunec a žalovaného Vladimíra N., ve věci vrácení půjčky sjednané ve smlouvě o vzniku závazku veřejné služby.
Žalobci uzavřeli s žalovaným jako provozovatelem linkové veřejné osobní dopravy dne 4. 12. 1995 smlouvu o vzniku závazku veřejné služby podle § 19 odst. 2 zákona o silniční dopravě. Součástí této smlouvy bylo ujednání o poskytnutí bezúročné půjčky ze strany žalobců žalovanému ve výši 700 000 Kč za podmínek blíže stanovených ve smlouvě. Dodatkem ze dne 18. 8. 1997 se obě strany dohodly, že bezúročnou půjčku splatí žalovaný jednorázově do 31. 1. 1998.
Protože žalovaný půjčku ve stanovené lhůtě nevrátil, podali žalobci u Okresního soudu v Třebíči žalobu na zaplacení dlužných částek. Okresní soud rozsudkem ze dne 18. 10. 2001 žalobcům částečně vyhověl, částečně jejich žalobu zamítl, rozhodl o vzájemném návrhu žalovaného a vůči obci Slavíčky řízení zastavil. V odůvodnění uvedl, že smlouva uzavřená mezi účastníky není platnou smlouvou o závazku veřejné služby ani platnou smlouvou o půjčce. Dospěl naopak k závěru, že žalovanému vzniklo na úkor žalobců bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, usnesením ze dne 15. 9. 2009 rozsudek okresního soudu zrušil a řízení zastavil (výrok I) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Krajskému úřadu kraje Vysočina (výrok II). V odůvodnění uvedl, že není dána pravomoc soudů k projednání a rozhodnutí tohoto sporu z právních vztahů založených závazkem veřejné služby podle § 19 odst. 2 zákona o silniční dopravě. Odkázal i na soudní praxi, kterou byl v minulosti vysloven závěr, že smlouva o vzniku závazku veřejné služby je smlouvou veřejnoprávní, neboť zakládá práva a povinnosti v oblasti práva veřejného, spory z této smlouvy pak přísluší rozhodovat správním orgánům (viz usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 5. 2008, čj. Konf 31/2007-82, č. 1675/2008 Sb. NSS). Upozornil i na obdobný závěr Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 29. 8. 2008, sp. zn. 33 Odo 926/2006, č. 50/2009 Sb. NS.
… 