č. 2011/2010 Sb. NSS, Správní trestání: přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu; materiální stránka přestupku
č. 2011/2010 Sb. NSS
Správní trestání: přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu; materiální stránka přestupku
k § 2 odst. 1 a § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákonů č. 67/1993 Sb., č. 361/2000 Sb., č. 62/2002 Sb. a č. 411/2005 Sb.
Samotná skutečnost, že řidič vozidla v provozu na pozemní komunikaci sice překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou právním předpisem nebo dopravní značkou, nicméně rychlost jeho jízdy se hranici nejvyšší dovolené rychlosti blížila, sama o sobě nepostačuje pro závěr o tom, že nebyla naplněna materiální stránka (§ 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 4 citovaného zákona. Měla by však vést správní orgán k tomu, aby na materiální stránku tohoto jednání zaměřil svou pozornost, neboť je třeba posoudit, zda zde nejsou další pro věc relevantní okolnosti, které by teprve ve svém souhrnu takový závěr odůvodňovaly.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, čj. 5 As 104/2008-45)
Prejudikatura: č. 1338/2007 Sb. NSS, č. 1546/2008 Sb. NSS; č. 43/1996 Sb. NS, č. 18/2009 Sb. NS.
Věc: Josef P. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobce byl rozhodnutím Magistrátu města Chomutova ze dne 5. 11. 2007 (ve znění opravného usnesení ze dne 2. 1. 2008) uznán vinným za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 11. 6. 2007 v 11.07 hod. v ul. Lipská v obci Chomutov řídil motorové vozidlo rychlostí 52 km/h (při zohlednění odchylky měření + 3 km/h), čímž překročil povolenou rychlost pro jízdu v obci o 2 km/h. Žalobci byla uložena za spáchaný přestupek pokuta 1 500 Kč a dále povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 18. 2. 2008 zamítl. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou ze dne 8. 4. 2008 u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Krajský soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2008 shledal žalobu důvodnou a rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu 1. stupně zrušil. Své rozhodnutí zdůvodnil tak, že v případě jednání žalobce nedošlo k naplnění materiálního znaku přestupku podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích a žalovaný, jakož i správní orgán 1. stupně, dospěly k nesprávnému závěru, že žalobcovo jednání porušilo či ohrozilo zájem společnosti na bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Krajský soud přihlédl zejména k tomu, že žalobce překročil hranici nejvyšší povolené rychlosti pro motorová vozidla v obci toliko o 2 km/h, což vyhodnotil jako bagatelní překročení rychlosti, které je v běžném provozu řidičem jen stěží seznatelné a ohlídatelné. Navíc k překročení nejvyšší povolené rychlosti nedošlo přímo v městské aglomeraci, ani v blízkosti škol, či přechodů, nýbrž na rovném a přehledném úseku komunikace v místech těsně před koncem obce Chomutov.
Žalovaný (stěžovatel) rozsudek…
