č. 1742/2009 Sb. NSS, Řízení před soudem: pravomoc rozšířeného senátu rozhodovat meritorně; rozsah soudního přezkumu
č. 1742/2009 Sb. NSS
Řízení před soudem: pravomoc rozšířeného senátu rozhodovat meritorně; rozsah soudního přezkumu
k § 5 a § 17 odst. 1 soudního řádu správního
I. Pravomoc rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu rozhodnout meritorně o předloženém návrhu ve smyslu § 17 odst. 1 s. ř. s. je dána i tehdy, pokud právní názor vyjádřený již v rozhodnutí senátu Nejvyššího správního soudu a popíraný předkládajícím senátem nebyl nosným důvodem rozhodnutí ve věci.
II. Žalobce je oprávněn uvést v žalobě všechny důvody, pro které považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné. Tomu nebrání skutečnost, že některé z nich neuplatnil již v odvolacím řízení, ač tak učinit mohl. Ustanovení § 5 s. ř. s. na rozsah přezkumné činnosti soudu nedopadá.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2008, čj. 7 Afs 54/2007-62)
Věc: Statutární město Brno, městská část Brno - Žabovřesky, proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o uložení pokuty, v řízení o kasační stížnosti žalobce.
Předseda žalovaného dne 18. 5. 2005 zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 12. 2004, jímž byla žalobci podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, uložena pokuta ve výši 150 000 Kč za závažné porušení § 49 odst. 13 citovaného zákona spočívající v tom, že žalobce u veřejných zakázek v rozhodnutí specifikovaných vyzýval k podání nabídky opakující se okruh zájemců, aniž by to bylo odůvodněno charakterem těchto zakázek.
Uvedené rozhodnutí napadl žalobce žalobou, kterou Krajský soud v Brně dne 31. 8. 2006 zamítl. V odůvodnění svého rozsudku k námitce, že napadené rozhodnutí trpí vadou spočívající v nesprávné definici správního deliktu a obsahuje logický rozpor mezi jím uváděnými zjištěními a právním závěrem, uvedl, že ji žalobce uplatnil poprvé až v žalobě a nebyla projednána v rámci správního řízení. Vyslovil poté názor, že k takto uplatněné námitce nelze s ohledem na § 5 s. ř. s. přihlédnout, neboť v důsledku uvedeného postupu nedošlo v rámci správního řízení k vyčerpání řádných opravných prostředků. V této souvislosti dále odkázal na svoji vlastní ustálenou, avšak blíže neurčenou judikaturu.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž namítl mimo jiného nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, kterou spatřoval v tom, že se krajský soud s některými žalobními body vypořádal pouze odkazem na vlastní blíže nespecifikovanou judikaturu, podle níž nebyl ohledně některých námitek vyčerpán řádný opravný prostředek.
Sedmý senát příslušný k rozhodnutí ve věci nepovažoval rozsudek krajského soudu za nepřezkoumatelný, neboť krajský soud dostatečně jasně vysvětlil, proč k některým žalobním bodům nepřihlédl. Je však toho názoru, že se musí i bez stěžovatelovy výslovné námitky zabývat posouzením legitimity závěru krajského soudu ohledně rozsahu soudního přezkumu a jeho vztahu k ustanovení § 5 s. ř. s., neboť pominutí některých žalobních bodů v rozporu se zákonem by znamenalo vadu řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 109 odst. 3 s. ř. s.) a k takovéto vadě přihlíží Nejvyšší správní soud z úřední…
