č. 1684/2008 Sb. NSS, Řízení před soudem: žalobní námitky; důvody kasační stížnosti; přímá aplikace ústavní normy
č. 1684/2008 Sb. NSS
Řízení před soudem: žalobní námitky; důvody kasační stížnosti; přímá aplikace ústavní normy
Správní trestání: zánik odpovědnosti za přestupek
k čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (v textu též „Listina“)
k čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky
k § 109 odst. 3 soudního řádu správního
k § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákonů č. 411/2005 Sb. a č. 215/2007 Sb.
Z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod lze dovodit rozšíření výjimek z vázanosti soudu důvody kasační stížnosti nad jejich rámec zakotvený v § 109 odst. 3 s. ř. s. Protože § 109 odst. 3 s. ř. s. představuje normu procesněprávní a čl. 40 odst. 6 Listiny má povahu hmotněprávní, je třeba připomenout, že smysl procesních norem spočívá ve vytváření mechanismů k ochraně hmotného práva. Procesní normy nelze vnímat jako samoúčelné a tím spíše nemohou představovat překážku pro aplikaci ústavně zaručené hmotněprávní normy. Proto může Nejvyšší správní soud přímo aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny i za situace, kdy stěžovatelka tuto námitku v kasační stížnosti vůbec neuplatnila.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2008, čj. 2 As 9/2008-77)
Prejudikatura: srov. č. 461/2005 Sb. NSS; č. 26/1992 Sb. NS; rozsudek ESLP ze dne 21. 2. 1984 ve věci Öztürk proti Německu, stížnost č. 8544/79 (publikováno v: Berger, V. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, Praha, 2003, s. 329).
Věc: Růžena K. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím Městského úřadu Orlová ze dne 19. 1. 2005 byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, a byla jí uložena pokuta ve výši 500 Kč za porušení ustanovení § 4 písm. a), písm. b) a § 53 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, a byla jí též uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.
Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, na základě něhož žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 4. 2005 změnil jednu větu v odůvodnění napadeného rozhodnutí a ve zbytku jej potvrdil.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 3. 2006 zrušil rozhodnutí žalovaného, protože je shledal nepřezkoumatelným.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 12. 4. 2007, čj. 2 As 72/2006-44, rozsudek krajského soudu ze dne 23. 3. 2006 zrušil s tím, že uvedené rozhodnutí žalovaného je srozumitelné a přezkoumatelné, a proto věc vrátil k dalšímu řízení krajskému soudu.
Krajský soud v dalším řízení žalobu rozsudkem ze dne 18. 10. 2007 zamítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu ze dne 18. 10. 2007 kasační stížnost. V ní uvedla, že dokazování před správními orgány nebylo dostatečné pro rozhodnutí, protože nebyl u ústního jednání před správním orgánem vyslechnut její manžel Tomáš K. a nedošlo k vypracování znaleckého posudku z oboru silniční dopravy k posouzení příčin dopravní nehody.…
