č. 1566/2008 Sb. NSS, Daňové řízení: rozsah přezkumu v odvolacím řízení při stanovení daně dokazováním
č. 1566/2008 Sb. NSS
Daňové řízení: rozsah přezkumu v odvolacím řízení při stanovení daně dokazováním
Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu
k § 50 odst. 3 a 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
k § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
I. Odvolací orgán přezkoumá rozhodnutí správce daně v rozsahu, v jakém bylo odvoláním napadeno. Nadto je povinen zabývat se rozhodnutím z hledisek uvedených v § 50 odst. 3 větě druhé zákona, č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a přihlédnout ke zjištěným skutečnostem, i když nebyly odvolatelem uplatněny.
II. Rozsah provedeného přezkumu musí nalézt odraz v písemném odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu (§50 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
III. Důvod nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího orgánu posuzujícího více oddělitelných skutkových nebo právních otázek může být [ § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] dán i toliko ve vztahu k některým z nich. Ostatní oddělitelné skutkové nebo právní otázky krajský soud přezkoumá vždy, má-li jejich řešení význam pro další řízení a rozhodnutí ve věci.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, čj. 7 Afs 212/2006-74)
Prejudikatura: srov. nález č. 24/1997 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 271/96); č. 689/2005 Sb. NSS, č. 868/2006 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným SÜD proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalovaný (stěžovatel) brojil kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2006, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 7. 6. 2005 a rozhodnutí Finančního úřadu ve Znojmě ze dne 6. 8. 2004. Stěžovatel především namítal, že krajský soud proto, že vícero věcně souvisejících věcí žalobce projednával v samostatných řízeních namísto toho, aby je spojil ke společnému projednání, dospěl k nesprávnému závěru o neúplnosti předloženého spisového materiálu z daňového řízení. To bylo důvodem pro zrušení rozhodnutí stěžovatele pro nepřezkoumatelnost. Podle stěžovatele mu žádné zákonné ustanovení s ohledem na hospodárnost řízení neukládá vést úplný samostatný spis k jednotlivým zdaňovacím obdobím na jednotlivých daních; navíc byl soud o existenci spisového materiálu informován nejen ve vyjádření k žalobě, ale i v připojeném seznamu spisového materiálu. Postup krajského soudu byl proto stižen vadou způsobující nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Krajský soud podle stěžovatele rovněž nikterak nezdůvodnil, co jej vedlo ke zrušení rozhodnutí správce daně, tedy v čem je spatřován nedostatek tohoto rozhodnutí. Závěrem se pak stěžovatel dovolal zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí; v této souvislosti poukázal na rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2005, kterými byly zamítnuty žaloby téhož žalobce ve skutkově totožných věcech, přičemž tehdy soud nedospal k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí stěžovatele.
Žalobce ve svém vyjádření ke kasační stížnosti především konstatoval, že soud ve svém rozsudku vyložil zcela jasně důvody, které jej vedly k názoru…
