č. 1006/2007 Sb. NSS, Řízení před soudem: nutnost odůvodnit usnesení
č. 1006/2007 Sb. NSS
Řízení před soudem: nutnost odůvodnit usnesení
k § 35 odst. 8 a § 55 odst. 4 soudního řádu správního, ve znění zákona č. 350/2005 Sb.
Usnesení, kterým soud zamítá žádost o ustanovení zástupce (§ 35 odst. 8 s. ř. s.), musí obsahovat odůvodnění.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2006, čj. 8 As 21/2005-101)
Věc: Jana Š. proti bývalému Okresnímu úřadu v Hodoníně o přístup k informacím, o kasační stížnosti žalobkyně ve věci neustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti ve věci samé.
Krajský soud v Brně dne 27. 2. 2004 odmítl žalobu směřující proti rozhodnutí bývalého Okresního úřadu v Hodoníně, které podle žalobního tvrzení mělo být vydáno cestou právní fikce (§ 16 odst. 3 věta druhá zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (stěžovatelka) prvou kasační stížnost, a dalším podáním ze dne 9. 4. 2004 požádala pro řízení o této kasační stížnosti o osvobození od soudních poplatků a současně o ustanovení advokáta.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 5. 2004 zamítl žádost o osvobození a zamítl návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce.
Usnesení neobsahovalo odůvodnění; v části rozhodnutí takto označené je uvedeno, že podle § 55 odst. 4 s. ř. s. se od odůvodnění tohoto usnesení upouští.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka včas druhou kasační stížnost, v níž poukazovala na ustanovení § 36 odst. 1 s. ř. s., podle něhož je soud povinen poskytnout účastníkům řízení stejné možnosti uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu. Namítala, že napadeným usnesením jí soud klade nepřekonatelnou překážku v uplatnění jejích práv před Nejvyšším správním soudem z hlediska ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. Věcně uvedla, že se jí pro řízení o prvé kasační stížnosti nepodařilo sehnat advokáta a její měsíční příjem činí cca 5000 Kč. Uvedla dále, že v žalobním řízení ve věci samotné jí ale soud advokáta ustanovil. Napadeným usnesením o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro ni řízení končí. Z toho důvodu postrádá stěžovatelka i odůvodnění výroku citovaného usnesení, protože situace neodpovídá stavu popsanému v § 55 odst. 4 s. ř. s. Navrhovala, aby jí byl zástupce ustanoven.
Rozhodující tříčlenný senát při předběžné poradě dospěl k názoru, že klíčová je právní otázka, zda je nutné odůvodnit usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce v řízení před správním soudem podle § 35 odst. 7 s. ř. s.*) a jakým způsobem má Nejvyšší správní soud při přezkumu takového usnesení postupovat. K věci existuje prejudikatura, ale ta není jednotná. Proto tříčlenný senát věc postoupil rozšířenému senátu (§ 17 odst. 1 s. ř. s.).
V předkládací zprávě poukázal na dva rozsudky, které řešily obdobnou problematiku. V prvním případě šlo o rozsudek ze dne 29. 3. 2005, čj. 4 Azs 32/2005-64 (dostupný na www.nssoud.cz), jímž Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě a které nebylo odůvodněno s odkazem na § 55 odst. 4 s. ř. s., a vrátil věc tomuto…
