Zaměstnavatel může se zaměstnancem skončit pracovní poměr výpovědí jen z důvodů, které jsou konkrétně vyjmenovány v § 52 ZP. Mimo jiné je možné se zaměstnancem ukončit pracovní poměr podle § 52 písm. a) ZP ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Použití výpovědního důvodu musí odpovídat rozhodnutí o organizační změně, které musí část zaměstnavatele zrušit. Zákoník práce nevymezuje, co se částí zaměstnavatele rozumí, podle konstantní judikatury se jedná o „závod, dílnu, oddělení, útvar nebo jinou složku podniku, jakož i organizační jednotku, které vyvíjí v rámci zaměstnavatele relativně samostatnou působnost, jíž se podílí na celkovém podnikání nebo provozu jiných činností (úkolů) samotného zaměstnavatele. Taková složka nebo organizační jednotka má vyčleněny určité prostředky (budovy, stroje, nářadí apod.) a prostory k provozování své působnosti; zpravidla je uvedena ve vnitřním organizačním předpisu zaměstnavatele a v jejím čele stojí zpravidla vedoucí zaměstnanec. Výpověď podle § 52 písm. a) ZP smí zaměstnavatel dát jen tomu zaměstnanci, kterému z důvodu přijatého organizačního opatření pozbyl možnost přidělovat práci podle pracovní smlouvy ve zrušené části“. (Rozsudek NS ze dne 3.6.1997, sp. zn. 2 Cdon 727/96 a ze dne 6.5.1997 sp. zn. 2 Cdon 1053/96). Soudní rozhodnutí se sice týká podnikatelského subjektu, nicméně přiměřeně se v posouzení zrušení části zaměstnavatele vztahuje na jakéhokoliv jiného zaměstnavatele. Částí zaměstnavatele je proto pouze zrušení relativně samostatné organizační složky, která v rámci zaměstnavatele vyvíjí samostatnou činnost. Při použití výpovědního důvodu podle § 52 písm. a) ZP neplatí ochranné doby, jinak upravené v § 53 ZP, mezi které patří i doba, kdy je zaměstnanec dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce. Veřejnou funkcí je podle § 201 ZP i výkon funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku (starosty obce). Pokud zaměstnavatel rozhodne o zrušení části organizace za shora uvedeného vymezení, co se částí organizace rozumí, může dát výpověď z tohoto důvodu podle § 52 písm. a) ZP i zaměstnanci, který v té době vykonává veřejnou funkci. Výpovědní doba je i v tomto případě dvouměsíční a zaměstnanci přísluší odstupné ve výši, kterou bude, dojde-li ke skončení pracovního poměru v roce 2012, upravovat novelizovaný § 67 ZP. Odstupné se poskytuje ve výši průměrného výdělku, pravidla pro jeho výpočet jsou závazným způsobem stanovena v § 351 až § 362 ZP. Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, přičemž rozhodným obdobím se rozumí předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, jak se stane ve Vašem případě, protože zaměstnanec fakticky práci nekoná, použije se pro výpočet výše odstupného pravděpodobný výdělek podle pravidel upravených v § 355 odst. 2 ZP. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, přičemž se přihlédne k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro posouzení pravděpodobného výdělku bude tedy rozhodující sjednaný druh práce učitel odborného výcviku.a poskytovaná výše platu zaměstnancům, kteří v současné době konají stejnou práci jako uvolněný starosta a podle této výše se určí i jeho pravděpodobný výdělek.