Jak postupovat, pokud někdo na obecním pozemku neoprávněně zřídil stavbu? Ke zvláštním právním prostředkům ochrany subjektivního vlastnického práva náležejí tzv. vlastnické žaloby.

Ke zvláštním právním prostředkům ochrany subjektivního vlastnického práva, které lze použít pouze k ochraně vlastnického práva, náležejí tzv. vlastnické žaloby, jež jsou upraveny v § 126 občanského zákoníku. Jedná se o dvě klasické vlastnické žaloby, tj. žalobu na vydání věci a žalobu zápůrčí.

Žaloba na vydání věci

Podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, přičemž se vlastník zejména může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Neoprávněné zadržování věci je nejvýraznějším zásahem do vlastnického práva a v tomto případě lze jeho ochranu realizovat prostřednictvím žaloby na vydání věci (tzv. žaloba reivindikační). Reivindikační žalobou se obec v postavení vlastníka může domáhat vydání neoprávněně zadržených věcí (movitých i nemovitých). U nemovitých věcí se používá i pojem „žaloba na vyklizení věci“ (srov. např. § 340 občanského soudního řádu), což lépe vystihuje podstatu neoprávněného zadržování nemovitosti. K podání reivindikační žaloby u soudu je oprávněn (aktivně legitimován) vlastník protiprávně zadržované věci. V případě obce bude na základě § 102 odst. 3 obecního zřízení žalobu jménem obce podávat rada obce (tuto pravomoc může rada delegovat na starostu nebo obecní úřad); v té obci, kde se rada obce nevolí, bude žalobu jménem obce podávat starosta. Žaloba směřuje proti tomu, kdo věc protiprávně zadržuje (tato osoba je pasivně legitimována). Pro úspěšné uplatnění reivindikační žaloby musí být naplněny následující předpoklady:

• věc se nachází ve faktické moci osoby, která není jejím vlastníkem,
• věc musí být dostatečně individualizována (tj. její popis ji musí jednoznačně odlišit od věcí jiných, zejména od věcí stejného nebo podobného druhu),
• věc je zadržována protiprávně (žalobu nelze uplatnit např. vůči nájemci, pokud trvá nájemní vztah, nebo výpůjčiteli za trvání výpůjčky),
• prokázání existence vlastnického práva k zadržované věci žalobcem (vlastník musí prokázat, že věc, jejíž vydání navrhuje, je v jeho vlastnictví, přičemž jeho vlastnické právo musí existovat v době vydání rozhodnutí soudu v řízení o vydání věci).

Vzhledem k tomu, že vlastnické právo k věci se nepromlčuje (§ 100 odst. 2 občanského zákoníku), není uplatnění práva na vydání věci v zásadě časově omezené.

Žaloba zápůrčí (negatorní)

Zápůrčí neboli negatorní žalobu lze použít ve všech dalších případech, kdy je do vlastnického práva neoprávněně zasahováno jiným způsobem než zadržováním věci. Aktivně legitimován k podání zápůrčí žaloby je vlastník věci, který je ve svém vlastnickém právu rušen. Pasivně legitimován je každý, kdo vlastnické právo porušuje (bez ohledu na to, zda do vlastnického práva neoprávněně zasahuje zaviněně či nikoliv).