Novela zákoníku práce, zákon č. 365/2011 Sb., patří obsahem i rozsahem za nejvýznamnější a nejrozsáhlejší. Kromě zásadních právních změn je se mění doposud používaná terminologie.
Nový zákoník práce, který nahradil od 1. 1. 2007 desetiletí trvající právní úpravu, byl již několikrát měněn, ale naposledy přijatá novela zák. č. 365/2011 Sb. patří obsahem i rozsahem za nejvýznamnější a nejrozsáhlejší. Kromě zásadních právních změn je rozsah novely dán i tím, že se mění doposud používaná terminologie a na místo pojmu „účastník“ se nově používá pojem „smluvní strana“. Touto terminologickou změnou byla dotčena velká část ustanovení. Druhou rozsáhlou pouze legislativní změnou je přesnější vyjádření uložení povinnosti zaměstnavateli nebo zaměstnanci v jednotlivých ustanoveních, ve kterých je obsažena povinnost zaměstnavatele nebo zaměstnance určitým způsobem postupovat. Novelizována jsou proto všechna ustanovení, z nichž se i do 31. 12. 2011 dovozovala povinnost zaměstnance nebo zaměstnavatele, ale nebyla jako povinnost výslovně označena. Jako příklad je možné uvést např. § 217, ve kterém bylo do 31. 12. 2011 uvedeno, že dovolená „se určuje“, nově je uvedeno, že „zaměstnavatel je povinen dovolenou určovat“. Tyto legislativní změny byly přijaty proto, aby byla zcela jasně vymezena ta ustanovení, od kterých se nelze odchýlit a aby povinnosti smluvních stran pracovního poměru byly přesně vyjádřeny.
Obecné zásady a společná ustanovení týkající se právních úkonů
- § 1a nově formuluje základní zásady pracovněprávních vztahů, § 2 definuje závislou práci, § 4 a § 4a upravuje použití občanského zákoníku pro pracovněprávní vztahy
- vypouští se ustanovení § 13 až § 15, které upravovaly základní zásady, některé zásady jsou vypuštěny, zpravidla proto, že jsou obsaženy v občanském zákoníku (např. soulad s dobrými mravy) a některé jsou nově upraveny u jednotlivých ustanovení, k nimž se obsahově vztahují (např. § 34b navazující na sjednání pracovní smlouvy upravuje povinnost přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a zákaz sjednávání jiného pracovněprávního vztahu na stejný druh práce), některé zásady jsou upraveny v nově vložených § 346a až § 346c - zákaz práce osob do 15 let, zákaz ukládání peněžitých postihů za porušení povinností, zákaz vyžadování peněžitých záruk, zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu, odstupné a další v § 346c uvedené požitky
- § 18 až § 21 neplatnost právních úkonů - rozlišuje se neplatnost co do obsahu jako relativní v § 18 a jako absolutní za podmínek uvedených v § 19 a neplatnost pro nedostatek formy v § 20 (v pracovněprávních vztazích se zpravidla jedná o písemnou formu právních úkonů)