Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1236

 Nahoru[Společenství jmění]

Jedná se o úvodní ustanovení upravující tzv. společenství jmění, jakožto de facto zvláštní typ spoluvlastnictví, či lépe řečeno majetkového společenství, vedle jiných "klasických" typů majetkového společenství, jakými je společné jmění manželů, podílové spoluvlastnictví či přídatné spoluvlastnictví.

Dle důvodové zprávy k občanskému zákoníku se jedná o institut nový, upravující situace u nás doposud zákonem neupravené. Ustanovení tohoto oddílu jsou svou povahou spíše blanketní a subsidiární, odkazující ve smyslu § 1237 na jiné typy speciálních ustanovení upravujících zřízení společenství.

S ohledem na skutečnost, že institut společenství jmění není dosud judikaturou prakticky řešen, jsme nuceni vycházet ponejvíce právě z důvodové zprávy.

Jak tedy může společenství jmění vzniknout:

• - na základě smlouvy;
• - ze zákona;
• - na základě jiné právní skutečnosti.

Smlouva, na základě které společenství jmění může vzniknout pak může být jak pojmenovaná, "typicky ze smlouvy, kterou se zakládá společnost nebo ze smlouvy, na jejímž základě věřitelé likvidované právnické osoby převezmou likvidační podstatu (§ 204)"¹, tak i nepojmenovaná.

Osoby, které mohou věc vlastnit ve společenství jmění, jsou:

• - manželé;
• - osoby spojené v rodinné společenství, typicky tedy rodinný závad;
• - společenství dědiců;
• - či jiná obdobná společenství.

Jedná se tedy o společenství vždy nejméně dvou osob, kdy každá z těchto osob má právo vždy k celé věci.

Dle důvodové zprávy, společenství jmění, na rozdíl od spoluvlastnictví, není nikterak závislé na existenci věci a se zánikem věci tedy nezaniká. "Společenství se k věcem vztahovat může, ale také nemusí"²

Příkladem společenství jmění je:

1. společenství…