č. 3693/2018 Sb. NSS; Veřejné zakázky: návrh na přezkum úkonů zadavatele
č. 3693/2018 Sb. NSS
Veřejné zakázky: návrh na přezkum úkonů zadavatele
k § 263 až § 265 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je v řízení o návrhu na přezkum úkonů zadavatele povinen zajistit, aby o něm věcně rozhodl ve stadiu, kdy může být protiprávní jednání zadavatele ještě vyloučeno. Této povinnosti lze dostát pouze tak, že vydá rozhodnutí dle § 263 až § 265 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dříve § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), před uplynutím blokační lhůty. Případnému uplynutí blokační lhůty je povinen předejít všemi zákonem stanovenými prostředky, zejména tedy zajištěním rychlého a plynulého rozhodování správního orgánu, případně vydáním předběžného opatření, a to i bez návrhu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2018, čj. 10 As 219/2016-51)
Věc: Mega Trans výrobní družstvo invalidů proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, za účasti akciové společnosti BLAŽEK PRAHA, o návrhu na přezkum úkonů, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce se návrhem ze dne 2. 10. 2013 domáhal u žalovaného přezkoumání úkonů zadavatele (Ministerstva vnitra) při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Polobotky P ČR 2012 a polobotky P ČR 2012 letní nákup pro roky 2013 a 2014“. V návrhu žalobce žádal zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (vybraným uchazečem byla osoba zúčastněná na řízení). Současně navrhl, aby žalovaný předběžným opatřením zakázal zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku do doby právní moci rozhodnutí žalovaného; žalovaný tento návrh dne 14. 11. 2013 zamítl.
Dne 19. 12. 2013 zadavatel sdělil žalovanému, že téhož dne uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku. Žalovaný proto usnesením ze dne 24. 1. 2014 (rozhodnutí 1. stupně) řízení zastavil podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu pro zjevnou bezpředmětnost návrhu. Důvodem byla skutečnost, že zadávací řízení uzavřením smlouvy skončilo a v řízení o návrhu již nebylo možné dosáhnout výsledku, kterého se žalobce domáhal.
Proti usnesení žalovaného podal žalobce rozklad, který předseda žalovaného zamítl a napadené usnesení potvrdil. Žalobce se obrátil s žalobou na krajský soud, který žalobu rozsudkem označeným v záhlaví zamítl.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Uvedl, že žalovaný neměl postupovat podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu a řízení zastavit, avšak měl přistoupit k věcnému přezkumu zbývajících dvou podmínek ve smyslu § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Nesouhlasil se závěry Nejvyššího správního soudu uvedenými v rozsudku ze dne 31. 3. 2015, čj. 4 As 249/2014-43, ve věci T-Mobile, z nichž krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku vycházel. Poukázal na smysl a účel zákona o veřejných zakázkách a úlohu žalovaného při dohledu nad dodržováním podmínek zadávacího řízení. Stěžovatel nesouhlasil se závěrem, že „[v]ést řízení i po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a vydat de facto…
